Historie tabáku

Tabák se z Ameriky do Evropy dostal koncem 15. století díky Kryštofu Kolumbovi, který rostlinky tabáku dovezl ze své první výpravy k břehům Kuby. Semena se do Evropy dostala až o 20 let později. Přivezl je z provincie Tabacco Roman Pene – proto název tabák. Opravdový boom však odstartoval až francouzský velvyslanec Jean Nicot, který v roce 1560 přivezl tabák ve formě šňupacího prášku na francouzský královský dvůr.

Kouření tabáku bylo z počátku výhradně záležitostí bohatých. Dýmky a další náčiní nutné k provozování této kratochvíle stály velké jmění. V řadě zemí se kuřáci setkávali s krutým odporem. V Persii, Turecku či Rusku byli kuřáci trestáni, hrozil jim i trest smrti. Do Čech se tabák dostal až v druhé polovině 16. století za vlády Rudolfa II., který podporoval vše neobvyklé a nové.

První cigarety (tabák balený do papírku) byly vyrobeny v USA až v roce 1880. Jejich nízká cena a snadná dostupnost způsobily masový nárůst kuřáků (tabákovou epidemii) na celém světě.

V Americe se tabák původně užíval pouze při náboženských obřadech a nejrůznějších rituálech. Jako první tabák používali Mayové. Indiánští šamani považovali tabák za posvátnou rostlinu, pomocí které se snažili léčit různé choroby. Kouřili ji, šňupali a polykali spolu s dalšími halucinogeny, což jim pomáhalo, jak věřili, vidět zlo a zabíjet nepřátele. I v Evropě se v prvních letech tabák používal zejména k léčebným účelům – léčili se jím bolesti hlavy, zubů, apod.