Nádorová
onemocnění jsou a patrně ještě dlouho budou na druhém místě příčin všech úmrtí.
Ročně
je objeveno 45 tisíc nových případů nadorových onemocnění
Každý
4 zemřelý umírá na nádorové onemocnění
Příčiny, které vedou ke
vzniku nádorových onemocnění, jsou jednak dány a těžko je ovlivníme - rodová
(genetická) zátěž, různá onemocnění snižující odolnost vůči nádorům a věk. Dalšími,
částečně ovlivnitelnými faktory, jsou chemické látky v životním a pracovním
prostředí. Jsou ale i taková rizika, která známe, a kterým se můžeme relativně
snadno vyhnout. Mezi ně patří především kouření, nevhodná strava a nedostatek
pohybu.
Co dělat proto, abychom
riziko onemocnění maximálně snížili?
Statistika, zkušenosti a
vědecké poznatky hovoří jasně o tom, že:
vhodnou skladbou stravy
je možné některým nádorům předejít
po úspěšné léčbě některých
nádorů je možné stravou snížit riziko jejich opakování.
nehledě na to, že správnou
výživou můžeme zároveň snížit riziko onemocnění srdce a cév, cukrovky a dalších.
A to snad stojí za trochu
uvažování o skladbě jídelníčku!
Obecné zásady vhodného stravování:
Strava,
která chrání zdraví, není vůbec jednotvárná ani málo chutná
- obava
z toho , že vhodné stravování ochuzuje člověka o jednu z největších
rozkoší, není na místě. Nabídka vhodných poživatin i kuchařských předpisů
je nepřeberná.
Strava
musí být co nejpestřejší
- vhodnou
skladbou stravy, zajistíme dostatečný přívod všech potřebných živin, vitamínů,
minerálů a dalších látek
Základem
zdraví je přiměřená tělesná hmotnost
- obezita
nebo nadváha jsou vážnými riziky některých nádorů. Omezujeme množství jídla
přiměřeně k energetické spotřebě. Rozhodně zařaďme do denního programu
pravidelný pohyb.
Vybírejme
potraviny s nízkým obsahem tuku
- zejména
živočišné tuky jsou značným rizikem. Ale i ty rostlinné bychom měli užívat
jen málo. Tuky by měly být zdrojem z celkové přijímané energie jen z jedné
čtvrtiny. Domašťování jídel je zbytečné a škodlivé, omezme zásadně spotřebu
uzenin, nejezme tučná masa a
máslové moučníky.
Jezme
dostatek zeleniny
- týdenní
dávka zeleniny by měla přesahovat 2 kg. Zelenina by měla být součástí každého
jídla. Vhodnou přílohou jsou brambory a výrobky z nich. Přednost dávejme
syrovým zeleninovým salátům s olejovou zálivkou. Pozor, nakládaná zelenina
vhodná není. Z hlediska obsahu ochranných látek jsou nejvhodnějšími druhy
brokolice, růžičková kapusta, hlávkový kapusta, zelí, kedlubny, špenát, květák,
mrkev, hlávkový salát, česnek, cibule, pažitka a kopr.
Jezme
dostatek ovoce -
ovoce, stejně
jako zelenina, by mělo být každodenní součást jídelníčku. Týdenní dávka ovoce
by měla přesáhnout 1,5 kg. Nahrazujme zákusky ovocem.
Nezapomínejme
na luštěniny - týdně
bychom měli sníst alespoň 0,5 kg luštěnin (soja, čočka, hrách, fazole, boby)
Jezme
maso, ale pečlivě vybírejme
- týdenní
dávka masa by neměla přesáhnout 1,5 kg. Dáváme přednost masu libovému, převážně
kuřecímu, krůtímu a králičímu. Tučné maso není vhodné vůbec. Důležitá je i
způsob, jakým maso připravujeme. Vhodné je zejména vaření , dušení i úprava
masa v mikrovlnné troubě. Nevhodné je maso uzené, smažené a grilované.
Nejméně vhodnou formou masitého pokrmu jsou uzeniny.
Nezbytnou
součástí jídelníčku by měly být ryby a výrobky z nich
- ryby a
výrobky z nich bychom měli zařazovat do jídelníčku 2-3x týdně.Maso z
ryb připravujeme stejně jako ostatní masa.
Nízkotučné
mléčné výrobky jsou důležité pro každý věk
- týdně bychom
měli přijmout nejméně 4l mléka, a to buď ve formě nízkotučného zejména zakysaného
nápoje, nebo ve formě nízkotučných jogurtů, tvarohů a sýrů.
Součástí
všech jídel by měly být výrobky z obilovin, zejména celozrných
- denně by
neměl na stole chybět celozrný tmavý chléb nebo pečivo (dalamánky, cornspice
apod.), kterým bychom měli dávat přednost před bílým pečivem. Dalšími vhodnými
obilnými výrobky jsou těstoviny, rýže, knedlíky nebo cornflakes.
Používáme
jen čerstvé potraviny
- dáváme
pozor, v jakém stavu potraviny přijímáme. Delším a nevhodným skladováním
se potraviny kazí. Mohou být napadeny plísní a hnilobou, které produkují jedovaté
látky, tzv. mykotoxiny, které patří mezi rizikové faktory nádorových onemocnění.
Zejména rizikové mohou být nevhodně skladované burské ořechy, rýže, obilí,
nahnilé části ovoce a zeleniny, či plesnivé pečivo. Orientačním ukazatelem
hniloby a plísní je změna barvy, či zápach. U balených potravin si všímejme
doby použitelnosti, která by měla být vždy viditelně uvedená na výrobku.
Přípravky
pro doplnění stravy jen výjimečně a se souhlasem lékaře
- pokud
je to nezbytné, a to by měl rozhodnout lékař, je možné stravu doplnit vitaminy
(C, E, A, D, B, kyseliny listové, kyseliny pangamové, karotenů, karotenoidů,
bioflavonoidů), minerály (vápník, selen, zinek, měd, mangan) nebo přípravky
s vyšším obsahem nerozpustné vlákniny. Na trhu je celá řada multivitaminových
přípravků, obsahujících všechny výše uvedené doplňky stravy. Aby byl
zachován význam použití těchto přípravků, je třeba se vždy poradit s lékařem
a jeho radami se i řídit. Zejména je třeba dodržovat dávkován
Pro jednoduchou
orientaci a názornost byla vytvořena
PYRAMIDA
VÝŽIVY,
která představuje
ideální složení každodenní stravy a jejího množství vyjádřeného v obvyklých
porcích
Tuky, sůl,
cukry- sladkosti –užívejte jen střídmě
Mléko a mléčné výrobky
2 – 3 porce denně
3 – 4 porce denně (dospívající,
těhotné a kojící ženy)
1 porce = 250 ml mléka
150 ml jogurtu
50 g sýrů
vybíráme nízkotučné výrobky
Zelenina
3 – 5 porcí denně
1 porce = 1 rajské jablo,
paprika, mrkev
100 g listové zeleniny
Přílohy
Brambory, obilniny, těstoviny,
rýže,
pečivo, luštěniny, ořechy
5 – 9 porcí denně
1 porce = 1 krajíc (60
g) chleba, rohlík, houska
125 g vařených brambor,
rýže, těstovin, knedlíků
Ryby, drůbež, maso, masné
výrobky, vejce
1 – 2 porce denně
1 porce = 125 g
vybíráme drůbež, ryby
a libová masa
vejce 3 – 5 v týdnu
Ovoce
2 – 4 porce denně
1 porce = 1 střední jablko,
banán, kiwi, mandarinka
Dodržování obecných zásad
vhodného stravování je důležité pro prevenci nejen mnoha druhů nádorů, ale i
pro ochranu před nemocemi srdce a cév, cukrovkou, nemocemi pohybového systému
a jinými. Mezi nejčastější nádory patří: nádory tlustého střeva a konečníku,
plic, prsu a žaludku. Vznik všech těchto nádorů lze pozitivně ovlivnit vhodnou
skladbou stravy.
Následující výčet je zaměřen
na ochranu a rizika z potravy. Jen okrajově upozorňujeme na jiné souvislosti,
kterých je však více.
U každého druhu nádoru jsou
v úvodu vyjmenovány zdravotní poruchy nebo zátěže, které znamenají samy o sobě
riziko. I když samozřejmě zdaleka neznamená, že by člověk, který je má, onemocněl,
měla by být sama o sobě důvodem k tomu, aby se zásadami vhodného stravování
řídil.
Nádory
tlustého střeva a konečníku
Naše republika již mnoho
let obhajuje smutné prvenství v jejich výskytu a nových pacientů je rok od roku
více. Ročně nově onemocní přes 6000 lidí. Častěji onemocní muži.
1. Zdravotní rizika
vzniku onemocnění:
Některé vrozené změny
střevní stěny (polyposy) a některé chronické záněty.
Výskyt nádoru trávicího
ústrojí u blízkých pokrevních příbuzných.
2. Ochrana:
Významnou ochrannou složkou
je nestravitelná složka potravy vláknina, která chrání střevní stěnu před
rakovinotvornými látkami. Důležitý pro ochranu je i vitamin C a E.
Aby byl těchto ochranných
součástí potravy dostatek, je nutno jíst hodně zeleniny a ovoce. Doporučuje
se zejména zelí, kapusta, brokolice, květák česnek, cibule. I houby (mimo
žampiónů) jsou dobré. Jablka obsahují další ochranou látku pektin.
Významný je i dostatečný
příjem luštěnin a celovaného pečiva.
Pro prevenci nádorů tlustého
střeva a konečníku jsou významné další látky:
Vápník – je obsažen v mléku
a mléčných výrobcích. Dáváme přednost zejména netučným výrobkům.
Lecithin - je obsažen
ve vejcích, nerafinovaných rostlinných olejích, sójových bobech, ořechách
a semenech. Přidává se do čokolád a margarínů.
Cholin - je obsažen ve
vejcích, mozečku, játrech, obilných klíčcích, listové zelenině, nerafinovaných
rostlinných olejích, kvasnicích.
Methionin - je obsažen
v mase, mléčných výrobcích
Cystein - je obsažen
ve vejcích.
Fosfolipidy - jsou obsaženy
ve vejcích, nerafinovaných rostlinných olejích, sýrech.
Významnou součástí ochrany
je dostatek pohybu.
3. Rizika z výživy
Živočišné tuky.
Nadměrný příjem potravy
a nadváha.
Úprava masa smažením,
grilováním, pečením a uzením. Zvlášť rizikové jsou uzeniny.
Nadměrná konzumace alkoholu.
Nadměrné pití piva (
obsahuje rakovinotvorné nitrosaminy)
Zkažené a plesnivé potraviny
( obsahují rakovinotvorný mykotoxin- aflatoxin)
4. Jiná rizika:
Kouření.
Nádory
žaludku
Výskyt postupně klesá od
padesátých let. Přesto ročně přibývá přes 2000 pacientů. Výskyt u mužů je o
čtvrtinu vyšší než u žen.
1. Zdravotní rizika
vzniku onemocnění:
Chronické záněty žaludku.
Žaludeční vředy.
Jizvy po operaci žaludku.
Chudokrevnost (perniciosní
anemie).
Krevní skupina A.
Výskyt nádoru trávícího
ústrojí u blízkých pokrevních příbuzných.
2. Ochrana:
Syrová zelenina a
ovoce pro obsah draslíku, vitaminu C v kombinaci s vitaminem A a E.
Ochranně působí mléko.
Za zvláštní zmínku stojí významný účinek lékořice.
3. Rizika z výživy:
Strava, ve které převažují
cukry a škroby
Nadměrné solení.
Nadměrná konzumace alkoholu.
Nadměrné pití piva (obsah
nitrosaminů).
Úprava masa uzením, smažením,
nasolováním.
4. Jiná významná
rizika:
Významným rizikem je
kontakt s niklem, azbestem, gumou.
Nádory
plic
Patří k nejčastějším. Ročně
přibývá zhruba 6000 nových případů onemocnění, z toho ženy tvoří jednu pětinu.
Podíl žen se však postupně stále zvyšuje.
1. Ochrana:
Základní výživovou ochranou
je zelenina a ovoce pro vysoký obsah vitaminů C a E a některých minerálů
(selen, zinek). Zvlášť významná je mrkev, brokolice a špenát pro obsah
karotenů a karotenoidů.
1. Významná rizika:
Přímá rizika výživová,
kromě nedostatku ochranných látek, nejsou zatím známá.
Rizikem číslo jedna je
kouření !
Známá jsou rizika ze
zvýšeného styku s některými látkami - azbest, radon, polycyklické aromatické
uhlovodíky, chrom, nikl, arsen.
Nádory prsu
Výskyt nádorů prsu stále
stoupá. Ročně je zaznamenáno téměř 4000 nových případů.
1. Ochrana:
Strava bohatá na zeleninu
a ovoce.
2. Rizika z výživy
Nadměrná strava s vysokou
energetickou hodnotou a s ní související nadváha.