Hygiena 2017, 62(4):123-128 | DOI: 10.21101/hygiena.a1566

Užitočnosť humánneho biomonitoringu pre proces hodnotenia rizika expozície cudzorodým látkam vrátane expozície z potravín na príklade expozície ortuti

Katarína Kromerová1,2, Vladimír Bencko2
1 Úrad verejného zdravotníctva Slovenskej republiky, Bratislava
2 Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav hygieny a epidemiologie a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha

Humánny biomonitoring je účinný a nákladovo efektívny spôsob zisťovania miery expozície ľudského organizmu xenobiotikám. Jeho výhodou je integrácia všetkých ciest expozície a zdrojov, zníženie počtu predpokladov, ktoré je potrebné urobiť v prípade odhadu spotreby potravín, možnosť objasnenia ľudského metabolizmu a mechanizmu toxicity kontaminantov, možnosť jeho realizácie u väčšiny xenobiotík a fakt, že odráža vnútornú dávku cudzorodej látky v danom čase. Je však nutná ďalšia harmonizácia v oblasti humánneho biomonitoringu, odvodenie ekvivalentov markerov vonkajšej expozície, ale napr. aj vysporiadanie sa s etickými a politickými aspektmi jeho aplikácie. Napriek tomu je celkový prínos humánneho biomonitoringu v kontexte komplexného prístupu k hodnoteniu rizika ako kroku žiadúcim smerom a v minimalizácii neistôt a priblížení sa k reálnej expozícii nespochybniteľný.

Klíčová slova: hodnotenie zdravotných rizík (HRA), xenobiotika, dietárna expozícia, ortuť, biologický monitoring

Zveřejněno: listopad 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kromerová K, Bencko V. Užitočnosť humánneho biomonitoringu pre proces hodnotenia rizika expozície cudzorodým látkam vrátane expozície z potravín na príklade expozície ortuti. Hygiena. 2017;62(4):123-128. doi: 10.21101/hygiena.a1566.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Egeghy PP, Judson R, Gangwal S, Mosher S, Smith D, Vail J, et al. The exposure data landscape for manufactured chemicals. Sci Total Environ. 2012 Jan 1;414:159-66. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Kromerová K, Bencko V. Súčasné trendy v procese hodnotenia rizika expozície cudzorodým látka vrátane expozície z potravín. Hygiena. 2017;62(2):54-61. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Bencko V. Hodnocení zdravotních rizik a psychosomatické a psychosociální aspekty percepce rizika. Hygiena. 2017;62(3):90-3. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Fowler BA, editor. Computational toxicology: methods and applications for risk assessment. Amsterdam: Academic Press; 2013.
  5. Dong Z, Liu Y, Duan L, Bekele D, Naidu R. Uncertainties in human health risk assessment of environmental contaminants: a review and perspective. Environ Int. 2015 Dec;85:120-32. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Centers for Disease Control and Prevention [Internet]. Atlanta: CDC; 2005 [cited 2017 Oct 23]. Biomonitoring data. Available from: http://www.cdc.gov/healthywater/statistics/bio/.
  7. Choi J, Aarøe Mørck T, Polcher A, Knudsen LE, Joas A. Review of the state of the art of human biomonitoring for chemical substances and its application to human exposure assessment for food safety. External scientific report. EFSA Support Pub. 2015;12(2):724. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Nagpal N, Bettiol SS, Isham A, Hoang H, Crocombe LA. A review of mercury exposure and health of dental personnel. Saf Health Work. 2017 Mar;8(1):1-10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Manno M, Viau C, Cocker J, Colosio C, Lowry L, Mutti A, et al. Biomonitoring for occupational health risk assessment (BOHRA). Toxicol Lett. 2010 Jan 15;192(1):3-16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. WHO. Biomonitoring-based indicators of exposure to chemical pollutants. Report of a meeting Catania, Italy 19-20 April 20122012 [Internet]. Denmark: WHO Regional Office for Europe; 2012 [cited 2017 Oct 23]. Available from: http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0004/170734/e96640.pdf.
  11. Angerer J, Ewers U, Wilhelm M. Human biomonitoring: state of the art. Int J Hyg Environ Health. 2007 May;210(3-4):201-28. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Aylward LL, Hays SM, Smolders R, Koch HM, Cocker J, Jones K, et al. Sources of variability in biomarker concentrations. J Toxicol Environ Health B Crit Rev. 2014;17(1):45-61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. GEMS/Food total diet studies: Report of the 2nd International Workshop on Total Diet Studies, Brisbane, Australia, 4-15 February 2002 [Internet]. Geneva: World Health Organization, 2002 [cited 2017 Oct 23]. Available from: http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/42562/1/9241562196.pdf.
  14. Tuček M, Bencko V, Krýsl S. Zdravotní rizika rtuti ze zubních amalgámu. Chem Listy. 2007 Dec;101(12):1038-44.
  15. Kim KH, Kabir E, Jahan SA. A review on the distribution of Hg in the environment and its human health impacts. J Hazard Mater. 2016 Apr 5;306:376-85. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Esteban M, Schindler BK, Jiménez JA, Koch HM, Angerer J, Rosado M, et al. Mercury analysis in hair: comparability and quality assessment within the transnational COPHES/DEMOCOPHES project. Environ Res. 2015 Aug;141:24-30. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Angerer J, Aylward LL, Hays SM, Heinzow B, Wilhelm M. Human biomonitoring assessment values: approaches and data requirements. Int J Hyg Environ Health. 2011 Sep;214(5):348-60. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Wu J, Ying T, Shen Z, Wang H. Effect of low-level prenatal mercury exposure on neonate neurobehavioral development in China. Pediatr Neurol. 2014 Jul;51(1):93-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Vejrup K, Brantsaeter AL, Knutsen HK, Magnus P, Alexander J, Kvalem HE, et al. Prenatal mercury exposure and infant birth weight in the Norwegian Mother and Child Cohort Study. Public Health Nutr. 2014 Sep;17(9):2071-80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Suzuki K, Nakai K, Sugawara T, Nakamura T, Ohba T, Shimada M, et al. Neurobehavioral effects of prenatal exposure to methylmercury and PCBs, and seafood intake: neonatal behavioral assessment scale results of Tohoku study of child development. Environ Res. 2010 Oct;110(7):699-704. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Risher JF, Todd GD, Meyer D, Zunker CL. The elderly as a sensitive population in environmental exposures: making the case. Rev Environ Contam Toxicol. 2010;207:95-157. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Croes K, De Coster S, De Galan S, Morrens B, Loots I, Van de Mieroop E, et al. Health effects in the Flemish population in relation to low levels of mercury exposure: from organ to transcriptome level. Int J Hyg Environ Health. 2014 Mar;217(2-3):239-47. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Tratnik JS, Mazej D, Miklavčič A, Krsnik M, Kobal AB, Osredkar J, et al. Biomonitoring of selected trace elements in women, men and children from Slovenia. In: Pirrone N, editor. Proceedings of the 16th International Conference on Heavy Metals in the Environment. Rome, Italy, September 23-27, 2012. E3S Web of Conferences. 2013;1: 26001. Přejít k původnímu zdroji...
  24. Parajuli RP, Goodrich JM, Chou HN, Gruninger SE, Dolinoy DC, Franzblau A, et al. Genetic polymorphisms are associated with hair, blood, and urine mercury levels in the American Dental Association (ADA) study participants. Environ Res. 2016 Aug;149:247-258. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Karahalil B, Rahravi H, Ertas N. Examination of urinary mercury levels in dentists in Turkey. Hum Exp Toxicol. 2005 Aug;24(8):383-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. United Nations Environment Programme. Mercury: a priority for action. Mercury use in healthcare settings and dentistry [Internet]. Nairobi: UNEP; 2010 [cited 2017 Oct 23]. Available from: http://new.unep.org/hazardoussubstances/LinkClick.aspx?fileticket=yDKY6ZBMVbk%3d&tabid=4022〈uage=en-US.
  27. European Commission - Fact Sheet [Internet]. Brussels: European Commission; 18 May 2017 [cited 2017 Oct 23]. Questions and answers: EU mercury policy and the ratification of the Minamata Convention. Available from: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-17-1344_en.htm.
  28. Pacyna JM, Sundseth K, Pacyna EG, Munthe J, Aström S, Panasiuk D, et al. Socio-economic costs of continuing the status-quo of mercury pollution. Copenhagen: Nordic Council of Ministers; 2008.
  29. Trasande L, DiGangi J, Evers DC, Petrlik J, Buck DG, Šamánek J, et al. Economic implications of mercury exposure in the context of the global mercury treaty: hair mercury levels and estimated lost economic productivity in selected developing countries. J Environ Manage. 2016 Dec 1;183:229-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. European Commission [Internet]. Brussels: European Commission; 18 May 2017 [cited 2017 Oct 23]. Mercury. Available from: http://ec.europa.eu/environment/chemicals/mercury/index_en.htm.