Hygiena 2017, 62(3):90-93 | DOI: 10.21101/hygiena.a1555

Hodnocení zdravotních rizik a psychosomatické a psychosociální aspekty percepce rizika

Vladimír Bencko
Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav hygieny a epidemiologie, Praha

Kvalifikovaný odhad potenciálních zdravotních rizik v životním i pracovním prostředí, existujících objektů i plánovaných projektů průmyslových, dopravních či jiných stavebních aktivit je nezbytnou součástí jejich auditu. Zatímco počáteční fáze odhadu rizika, jmenovitě jeho identifikace a odhad expozice, mají ryze přírodovědný charakter, vlastní odhad míry rizika již zahrnuje v rostoucí míře arbitrární hlediska (např. koeficienty bezpečnosti). Sdělování rizika (risk communication) a zejména jeho zvládání/řízení (risk management) znamená, že přes psychosociální hlediska se posléze rozhodování o opatřeních ke zmírnění důsledků posuzovaného rizika dostává do polohy politické. Nezanedbatelnou složkou uvedeného systému hledisek, nebo prostě etap hodnocení rizika, je to, jak vnímá či hodnotí příslušné riziko populace, která mu bude či již je vystavena. Nedostatečné, neúplné, nebo účelově zkreslené informace mohou vést u psychicky labilních jedinců ke zdravotním problémům psychosomatického charakteru. Psychosociální hlediska mohou mít při vnímání potenciálních zdravotních rizik zásadní význam. Platí to zejména tehdy, kdy naše znalosti reálných zdravotních důsledků expozice lidské populace danému faktoru prostředí jsou neúplné, nebo intenzita této expozice se pohybuje v hodnotách vzbuzujících pochybnosti z hlediska možných biologických účinků. Nejzávažnějším rysem těchto situací, zejména u psychicky labilnějších jedinců, je výskyt často úporných neuropsychických a psychosomatických problémů. Přes obtížnou objektivizaci představují pro nositele různou míru obtíží až utrpení, které z hlediska kvality jejich života nelze podceňovat. Prevencí těchto problémů může být systematická a včasná výchovná či vysvětlovací činnost, cílená zdravotní výchova v době příprav průmyslových, dopravních, vojenských či jiných staveb a využití a zapojení místních občanských aktivistů či aktivit. Jejím smyslem nesmí být laciná bagatelizace rizika, ale srozumitelné přesvědčování o únosnosti jeho míry s uvedením výhod, které realizace projektu přinese. Dodatečné snahy vysvětlit veřejnosti skutečný stav věcí jsou zpravidla přijímány s nedůvěrou až se záští, s tím, že tyto informace jsou "dobře zaplacenými" dezinformacemi, jež zakrývají pravý stav věcí.

Klíčová slova: hodnocení zdravotních rizik (HRA), percepce rizika, psychosomatické aspekty

Zveřejněno: září 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bencko V. Hodnocení zdravotních rizik a psychosomatické a psychosociální aspekty percepce rizika. Hygiena. 2017;62(3):90-93. doi: 10.21101/hygiena.a1555.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Bencko V. Byli jsme a budem!? Hygiena. 2017:62(2);43-4. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Kromerová K, Bencko V. Súčasné trendy v procese hodnotenia rizika expozície cudzorodým látka vrátane expozície z potravín. Hygiena. 2017:62(2);54-61. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Bencko V, Ungváry G. Risk assessments of chemicals: a Central European perspective. In: Proceedings International Conference on Risk Assessment. Session 1-4; 1992 Oct 5-9; London. London: Health and Safety Executive; 1992. p. 153-61.
    4. Cikrt M, Bláha K, Fuchs A. Chemical risk assessment and management in Czech and Slovak Republics. Cent Eur J Public Health. 1993 Jun;1(1):4-6.
    5. Bencko V, Vostal J. Air pollution by solid particles and public health: when can we conclude on causality. Centr Eur J Public Health. 1999;7(2):64-6.
    6. Bencko V. Use of epidemiological data for cancer risk assessment: approaches, concepts and issues. Open Epidemiol J. 2011;(4):94-8. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Koch R. Über bakteriologische Forschung. In: Verhandlungen des X. International Medical Congress; 1890; Berlin. Berlin: Verlag von August Hirschwald; 1891. p. 35-47.
    8. Hill AB. The environment and disease: association or causation? Proc R Soc Med. 1965;58(5):295-300. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Burch PR. The surgeon general's "epidemiologic criteria for causality." A critique. J Chronic Dis. 1983;36(12):821-36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Bencko V, Honzák R. Význam psychosociálních faktorů pro racionální management rizik prostředí. Prakt Lék. 1997;77(8):379-81.
    11. Burns WJ, Slovic P. Risk perception and behaviors: anticipating and responding to crises. Risk Anal. 2012 Apr;32(4):579-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Drew CH, Grace DA, Silbernagel SM, Hemmings ES, Smith A, Griffith WC, et al. Nuclear waste transportation: case studies of identifying stakeholder risk information needs. Environ Health Perspect. 2003 Mar;111(3):263-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Ricci PF, Sammis IR. Regulatory-science: biphasic cancer models or the LNT-not just a matter of biology! Dose Response. 2012;10(2):120-54. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Hernández LG, van Steeg H, Luijten M, van Benthem J. Mechanisms of non-genotoxic carcinogens and importance of a weight of evidence approach. Mutat Res. 2009 Sep-Dec;682(2-3):94-109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Ali-Gombe A, Guthrie E, McDermott N. Mass hysteria: one syndrome or two? Br J Psychiatry. 1996 May;168(5):633-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Bartholomew RE. Redefining epidemic hysteria: an example from Sweden. Acta Psychiatr Scand. 1993 Sep;88(3):178-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Goldsmith, JR. Epidemiological studies of radio-frequency radiation: current status and areas of concern. Sci Total Environ. 1996;180(1):3-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Rothman AL, Weintraub. MI The sick building syndrome and mass hysteria. Neurol Clin. 1995 May;13(2):405-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Clark S, Bencko V. Environmental aspects of the reuse of former military lands, NATO/CCMS pilot study. Cent Eur J Public Health. 1996 Dec;4(4):266-7.
    20. Klein DF. False suffocation alarms, spontaneous panics, and related conditions. An integrative hypothesis. Arch Gen Psychiatry. 1993 Apr;50(4):306-17. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Ruhl RA, Chang CC, Halpern GM, Gershwin ME. The sick building syndrome. II. Assessment and regulation of indoor air quality. J Asthma. 1993;30(4):297-308. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Chang CC, Ruhl RA, Halpern GM, Gershwin ME. Building components contributors of the sick building syndrome. J Asthma. 1994;31(2):127-37. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Holcátová I, Bencko V. Health aspects of formaldehyde in the indoor environment. Czech and Slovak experience. Cent Eur J Public Health. 1997 Mar;5(1):38-42.
    24. Aldous JC, Ellam GA, Murray V, Pike G. An outbreak of illness among schoolchildren in London: toxic poisoning not mass hysteria. J Epidemiol Community Health. 1994 Feb;48(1):41-5. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Drábková J, Bencko V. Percepce rizika, chaos a agresivní panika - psychosomatické a psychosociální aspekty i ničivost. Anesteziol Resusc Intenziv Med. Ref Výb. 2016;63(1):45-54.

    Zpět na obsah