Hygiena 2015, 60(4):143-148 | DOI: 10.21101/hygiena.a1353

Etická úskalí a šance hygieny a epidemiologie v kontextu současného zdravotnictví

Vladimír Bencko
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Ústav hygieny a epidemiologie, Praha

Medicína je specifickým oborem, který čerpá nejen z empirických poznatků přírodních věd, ale též z principů věd humanitních, i skutečnosti, že zdraví a nemoc nejsou jen kategorie výlučně přírodovědné, ale i hodnotové a proto je nutno zachovávat proporcionalitu mezi oprávněnými požadavky biomedicínského výzkumu a etickými nároky na něj a mezi morálními imperativy lékařské praxe. To je právě prostor pro etiku a etický přístup k řešení nejasných nebo sporných otázek našeho konání, otázek veřejností dnes velmi citlivě vnímaných, často vedoucích ke ztrátě důvěry nejen ve zdravotníky a zdravotnictví, ale i v celý společenský systém. Principy etického rozhodování v medicíně, hygienu a epidemiologii nevyjímaje, spočívají na dvou základních předpokladech: prvým je profesionální etika odpovědnosti, která zajišťuje kvalitu péče s vysokým stupněm odbornosti lékaře při poskytování pomoci a zábraně možných škod (primum non nocere) a druhým je právo na sebeurčení (autonomie jedince) s právem na informovanost - to je souhlas jedince informovaného pro něj srozumitelným způsobem nejen o plánovaném diagnostickém, léčebném a příslušném preventivním opatření, ale i v případě epidemiologických studií vztahu prostředí a zdraví jeho informovaného souhlasu k jeho účasti ve studii, jejíž by měl být subjektem. Článek se zabývá metodickými otázkami etických přístupů ke zdravotním problémům s důrazem na hromadně se vyskytující infekční a chronické nesdělné nemoci z hlediska šancí jejich prevence.

Klíčová slova: veřejné zdravotnictví, hygiena, epidemiologie, etika

Vloženo: prosinec 2014; Přijato: září 2015; Zveřejněno: prosinec 2015  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bencko V. Etická úskalí a šance hygieny a epidemiologie v kontextu současného zdravotnictví. Hygiena. 2015;60(4):143-148. doi: 10.21101/hygiena.a1353.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Šetka J. Relationship of medicine and physician toward patient at the advent of 3rd milénium. Sb Lék. l997;98(l):11-9.
  2. Kříž J, BenckoV, Cikrt M, Kříž B. Primární prevence a podpora zdraví v České republice: současné problémy, rizika a možná východiska. Prakt Lék. 1996;76(10):478-82.
  3. Frank AL. Scientific and ethical aspects of human monitoring. Environ Health Perspect. 1996;104 Suppl 3:659-62. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Frenk J, Sepúlveda J, Gómez-Dantés O, McGuinness MJ, Knaul F. The New World order and international health. BMJ. 1997 May 10;314(7091):1404-7. Přejít k původnímu zdroji...
  5. BenckoV. Environment, health, primary prevention and quality of life. In: Lasker GE, Lomeiko V, editors. A design for peace: advances in systems research of peace: Proceedings of the International Symposium on Culture of Peace; 1997 Aug 18-21; Baden-Baden, Germany. Tecumseh: International Institute for Advanced Studies in Systems Research and Cybernetics; 1997.
  6. WMA Declaration of Sao Paulo on Pollution, adopted by the 30th World Medical Assembly Sao Paulo, Brazil, October 1976 and revised by the 36th World Medical Assembly Singapore, October 1984 and rescinded at the WMA General Assembly, Santiago 2005. Ferney-Voltaire: The World Medical Association. Available from: http://www.wma.net/en/30publications/10policies/20archives/p22/index.html.
  7. BenckoV. Současné etické problémy v epidemiologii prostředí. Epidemiol Mikrobiol Imunol. 1995;44(4):180-3. Přejít na PubMed...
  8. Šetka J. Přístup věřícího lékaře k nemoci a nemocnému. Prakt Lék. 1994;74(1):35-6.
  9. Gruber HG. Subjektivní nebo objektivní etika. Teolog Texty. 1994;(3):79-83.
  10. Honecker M. Qualität des Lenbens. In: Eser A, editor. Lexikon Medizin, Ethik, Recht. Freiburg im Breisgau: Herder; 1989. p. 873-9.
  11. Selbmann HK. Qualitätssicherung und Qualitätskontroll. In: Eser A, editor. Lexikon Medizin, Ethik, Recht. Freiburg im Breisgau: Herder; 1989. p. 880-5.
  12. Bencko V, Honzák R. Význam psychosociálních faktorů pro racionální management zdravotních rizik prostředí. Prakt Lék. 1997;77(8):379-81.
  13. BenckoV. Psychosomatic and psychosocial aspects of risk perception. In: Simeonov LI, Macaev FZ, Simeonova BG, editors. Environmental security assessment and management of obsolete pesticides in Southeast Europe. NATO science for peace and security series. Series C, Environmental security. Dordrecht: Springer; 2013. p. 85-90. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Barsky AJ, Borus JF. Somatization and medicalization in the era of managed care. JAMA. 1995 Dec 27;274(24):1931-4. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Wohl HP. Arzt und Patient. In: Sass HM, editor. Medizin und Ethik. Stuttgart: Reclam; 1989. p. 184-221.
  16. Bencko V. Člověk, prostředí a paragrafy. Prakt Lék. 1994;74(10):492-4.
  17. Vollmann J, Dörries A. Responsibility for the individual or the whole? Ethical considerations on medical responsibility. Z Arztl Fortbild (Jena). 1996 Oct;90(6):527-32. (In German.)
  18. Levine RJ. Ethics and regulation of clinical research. 2nd ed. Baltimore: Urban and Schwarzenberg; 1986.
  19. Bradley P, Burls A, editors. Ethics in public and community health. London: Routledge; 2000.
  20. Council for International Organizations of Medical Sciences; World Health Organization. International ethical guidelines for biomedical research involving human subjects. Geneva: CIOMS; 1993.
  21. Ptáček R, Bartůněk P a kol. Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada; 2011.
  22. Soskolne CL, Bertollini R. Ethical and philosophical issues in environmental epidemiology. Sci Total Environ. 1996;184(1-2):1-4. Přejít k původnímu zdroji...
  23. Soskolne CL, Jhangri GS, Hunter B, Close M. Interim report on the Joint International Society for Environmental Epidemiology (ISEE) - Global Environmental Epidemiology Network (GEENET) Ethics Survey. Sci Total Environ. 1996;184(1-2):5-11. Přejít k původnímu zdroji...
  24. BenckoV, Zelený T. Princip neziskovostí ve zdravotnictví: šance pro jeho trvale udržitelné financování? Tempus Medicorum (Olomouc). 2013;22(1):24-5.
  25. Želízko M, Janek B, Hrnčárek M, Pořízka V, KarmazínV, Malý J, et al. Intervenční kardiologie: co nabízí v roce 2011. Prakt Lék. 2011;91(1):42-8.
  26. BenckoV. Primární prevence nemocí: současná úskalí a šance. Tempus Medicorum (Olomouc). 2013;22(4):28-9.
  27. Schott H. Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print; 1994.
  28. BenckoV, Šetka J. Etické nároky na postupy obvyklé v epidemiologických studiích vztahu prostředí a zdraví člověka. Prakt Lék. 1998;78(8):437-9.
  29. Rahu M, Vlassov VV, Pega F, Andreeva T, Ay P, Baburin A, et al. Population health and status of epidemiology: WHO European Region I. Int J Epidemiol. 2013 Jun;42(3):870-85. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. BenckoV. Toxoalergické komplikace vakcinace a odmítání očkování. Tempus Medicorum (Olomouc). 2013;22(12):20-1.
  31. Bencko V. Informed consent in the Czech Republic. Sci Total Environ. 1996;184(1-2):77-81. Přejít k původnímu zdroji...
  32. Williamson S. The vaccination controversy: the rise, reign and fall of compulsory vaccination for smallpox. Liverpool: Liverpool University Press; 2007. Přejít k původnímu zdroji...
  33. BenckoV. Odmítání očkování a falešné karty v rukou antivakcinátorů: vážný problém veřejného zdravotnictví. Hygiena. 2014;59(2):89-91. Přejít k původnímu zdroji...