Hygiena 2015, 60(2):40-47 | DOI: 10.21101/hygiena.a1326

Riziko olova z pitné vody ve školských zařízeních Pardubického kraje

Bohumil Havel, Dagmar Švadlenková, Lenka Labudová, Jakub Havel, Otto Horníček
Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích, Pardubice

Olovo je kumulativní jed, který je zvláště nebezpečný pro malé děti. I při nízké úrovni expozice, která byla dříve považována za bezpečnou, poškozuje vývoj mozku a nervového systému, což vede k poruchám chování a snížení inteligence dětí. Hlavním zdrojem expozice olovu je potrava. Pitná voda může představovat významný příspěvek expozice olovu ve starých budovách s původními olověnými rozvody vody. Cílem prezentované práce bylo získat základní informaci o expozici olovu z pitné vody ve vytipovaných školských zařízeních ve starých budovách v Pardubickém kraji a o možném zdravotním riziku pro děti. V letech 2013 a 2014 byly v součinnosti se Zdravotním ústavem vyšetřeny vzorky pitné vody ve 20 školských zařízeních. Vzorky byly odebrány jak ráno po noční stagnaci vody v potrubí, tak náhodně během dne. Zvýšený obsah olova ve srovnání s dodávanou vodou z vodovodu byl zjištěn ve většině zařízení. V téměř polovině zařízení byly nalezeny zvýšené koncentrace olova i ve vzorcích náhodně odebraných během dne při provozu školy a ve 3 zařízeních bylo zjištěno překročení současného hygienického limitu 10 μg/l. Při charakterizaci rizika vývojové neurotoxicity u dětí byla použita Metodika rozdílu expozic (MOE), doporučená EFSA. Výsledkem je konstatování, že i podlimitní obsah olova v pitné vodě ve školském zařízení může představovat sice malé, ale ne úplně zanedbatelné riziko nepříznivého ovlivnění nervového vývoje u dětí. Do péče o zdravé prostředí předškolních a školních zařízení by proto měla patřit i eliminace tohoto potenciálního rizika.

Klíčová slova: olovo, voda pitná, škola a zdraví, hodnocení zdravotních rizik (HRA)

Vloženo: srpen 2014; Přijato: leden 2015; Zveřejněno: červen 2015  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Havel B, Švadlenková D, Labudová L, Havel J, Horníček O. Riziko olova z pitné vody ve školských zařízeních Pardubického kraje. Hygiena. 2015;60(2):40-47. doi: 10.21101/hygiena.a1326.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Lead (addendum). In: Safety evaluation of certain food additives and contaminants: prepared by the Seventy-third meeting of the Joint FAO/WHO Expert Committee on Food Additives (JECFA). WHO food additives series 64. Geneva: WHO; 2011. p. 381-497.
  2. EFSAPanelonContaminantsintheFoodChain(CONTAM). Scientific opinion on lead in food. EFSA J. 2010;8(4):1570. doi:10.2903/j.efsa.2010.1570. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Zdravotní důsledky zátěže lidského organismu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 2013. In: Výsledky Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí 2013 [CD-ROM]. Praha: SZÚ; 2014.
  4. Zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí (biologický monitoring): odborná zpráva za rok 2008. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí. Subsystém 5. Praha: SZÚ; 2009.
  5. World Health Organization. Lead in drinking-water: background document for development of WHO Guidelines for Drinking-water Quality. Geneva: WHO; 2011.
  6. Evaluation of certain food additives and contaminants: seventy -third report of the Joint FAO/WHO Expert Committee on Food Additives. WHO technical report series, no. 960. Geneva: WHO; 2011.
  7. World Health Organization. Childhood lead poisoning. Geneva: WHO; 2010.
  8. Kožíšek F, Nešpůrková L, Gari DW, Pomykačová I, Tomášková H, Němcová V. Olovo a pitná voda: situace v České republice. Vodní hospodářství. 2008;58(1):1-4.
  9. World Health Organization. Guidelines for drinking-water quality. 4th ed. Geneva: WHO; 2011.
  10. Scientific Committee on Health and Environmental Risks (SCHER). Lead standard in drinking water. European Union; 2011.
  11. Havel B, Jeligová H, Kožíšek F. Autorizační návod k hodnocení zdravotního rizika expozice chemickým látkám v pitné vodě. Autorizační návod AN 16/04 verze 3 [Internet]. Praha: SZÚ; 2011 [cit. 27. srpna 2014]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/ska/autorizace/AN16_04_voda.pdf.
  12. Bláha P, Vignerová J, Riedlová J, Kobzová J, Krejčovský L, Brabec M. 6. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 2001, Česká republika: základní tělesné charakteristiky 0-19 let, percentilové grafy 0-18 let, rozměry hlavy dětí 0-6 let. Praha: SZÚ; 2005.
  13. United States Environmental Protection Agency. Estimated per capita water ingestion and body weight in the United States - an update. Washington: US EPA; 2004.
  14. Hayes CR, Skubala ND. Is there still a problem with lead in drinking water in the European Union? J Water Health. 2009 Dec;7(4):569-80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Bryant SD. Lead-contaminated drinking waters in the public schools of Philadelphia. J Toxicol Clin Toxicol. 2004;42(3):287-94. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Sathyanarayana S, Beaudet N, Omri K, Karr C. Predicting children's blood lead levels from exposure to school drinking water in Seattle, Washington, USA. Ambul Pediatr. 2006 Sep-Oct;6(5):288-92. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Massey AR, Steele JE. Lead in drinking water: sampling in primary schools and preschools in south central Kansas. J Environ Health. 2012 Mar;74(7):16-20.
  18. United States Environmental Protection Agency. 3Ts for reducting lead in drinking water in schools: revised technical guidance. Washington: US EPA; 2006.
  19. Barn P, Kosatsky T. Lead in school drinking water: Canada can and should address this important ongoing exposure source. Can J Public Health. 2011 Mar-Apr;102(2):118-21. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Barn P, Nicol AM, Struck S, Dosanjh S, Li R, Kosatsky T. Investigating elevated copper and lead levels in school drinking water. Environ Health Rev. 2013;56(4):96-102. Přejít k původnímu zdroji...