Hygiena 2015, 60(1):14-19 | DOI: 10.21101/hygiena.a1308

Rizikové látky v potravinách a možnosti prevence chronických nesdělných chorob z nutričně toxikologického hlediska

Bohumil Turek1, Petr Šíma2, Vladimír Bencko3
1 Společnost pro výživu, Praha
2 Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha
3 Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Ústav hygieny a epidemiologie a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha

Cílem nutriční toxikologie je co nevíce omezit výskyt toxických, mutagenních a karcinogenních sloučenin v potravinách, a zajistit odpovídající přívod ochranných faktorů. Snížení přívodu nežádoucích látek lze dosáhnout dvěma způsoby: přísným dohledem na skladbu a kvalitu potravinových surovin a volbou šetrných technologií při jejich průmyslové a kulinární přípravě. Jde hlavně o využití těch postupů zpracování, které umožňují regulovat zahřívání (teplotu) potravin tak, aby se co nejvíce zamezil vznik sloučenin, které zdraví přímo poškozují. Autoři zmiňují vznik a výskyt nejdůležitějších zdravotně rizikových faktorů v potravinách jako vyvolavatelů chronických nesdělných onemocnění. Upozorňují, že z nutričně toxikologického hlediska lze realizovat účinná preventivní opatření, která by vedla k omezení v současné době stále vzrůstajícího výskytu těchto chorob.

Klíčová slova: xenobiotika, chronická neinfekční onemocnění - prevence, nutriční toxikologie

Vloženo: červen 2014; Přijato: červenec 2014; Zveřejněno: březen 2015  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Turek B, Šíma P, Bencko V. Rizikové látky v potravinách a možnosti prevence chronických nesdělných chorob z nutričně toxikologického hlediska. Hygiena. 2015;60(1):14-19. doi: 10.21101/hygiena.a1308.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Šíma P, Turek B, Bencko V. Nutriční imunologie: modulace imunity složkami nutrice. Prakt Lék. 2013;93(4):158-62.
    2. Pfannhauser W. Polycyclic aromatic hydrocarbons (PAH) in food and on selected samples of vegetables in Austria. Mitt Geb Lebensmittelunters Hyg. 1991;82(1):66-79. (In German.)
    3. Jánská M, Hajšlová J, Tomaniová M, Kocourek V, Vávrová M. Polycyclic aromatic hydrocarbons in fruits and vegetables grown in the Czech republic. Bull Environ Contam Toxicol. 2006 Oct;77(4):492-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Phillips DH. Polycyclic aromatic hydrocarbons in the diet. Mutat Res. 1999 Jul 15;443(1-2):139-47. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Nařízení Komise (EU) č. 835/2011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud jde o maximální limity polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách. Úřední věstník Evropské unie. 2011 Aug 20;54(L 215):4-8.
    6. Meehan T, Straub K, Calvin M. Benzo[alpha]pyrene diol epoxide covalently binds to deoxyguanosine and deoxyadenosine in DNA. Nature. 1977 Oct 20;269(5630):725-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Nagao M, Sugimura T. Molecular biology of the carcinogen, 4-nitroquinoline 1-oxide. Adv Cancer Res. 1976;23:131-69. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Sugimura T. Food and cancer. Toxicology. 2002 Dec 27;181-182:17-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Sugimura T. Overview of carcinogenic heterocyclic amines. Mutat Res. 1997 May 12;376(1-2):211-9. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Vočka M, Bencko V. Nadměrná konzumace masa v etiopatogenezi kolorektálního karcinomu. Prakt Lék. 2010, 90(1):12-5.
    11. Li Z, Henning SM, Zhang Y, Zerlin A, Li L, Gao K, et al. Antioxidant-rich spice added to hamburger meat during cooking results in reduced meat, plasma, and urine malondialdehyde concentrations. Am J Clin Nutr. 2010 May;91(5):1180-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Edenharder R, von Petersdorff I, Rauscher R. Antimutagenic effects of flavonoids, chalcones and structurally related compounds on the activity of 2-amino-3-methylimidazo[4,5-f]quinoline (IQ) and other heterocyclic amine mutagens from cooked food. Mutat Res. 1993 Jun;287(2):261-74. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Sedmíková M, Turek B, Bárta I, Strohalm J, Šmerák P, Houška M, et al. Hodnocení antimutagenní aktivity tlakově ošetřené (paskalizované) a tepelně ošetřené (pasterované) květákové šťávy. Czech J Food Sci. 1999;17(4):149-52.
    14. Becalski A, Lau BP, Lewis D, Seaman SW. Acrylamide in foods: occurrence, sources, and modeling. J Agric Food Chem. 2003 Jan 29;51(3):802-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Mottram DS, Wedzicha BL, Dodson AT. Acrylamide is formed in the Maillard reaction. Nature. 2002 Oct 3;419(6906):448-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Friedman M. Chemistry, biochemistry, and safety of acrylamide. A review. J Agric Food Chem. 2003 Jul 30;51(16):4504-26. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Skog K, Viklund G. Processing contaminants: Acrylamide. In: Motarjemi Y, Moy GG, Todd ECD, editors. Encyclopedia of food safety. Vol. 2, Hazards and diseases. Amsterdam: Elsevier, Academic Press; 2014. p. 363-70. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Ahn JS, Castle L, Clarke DB, Lloyd AS, Philo MR, Speck DR. Verification of the findings of acrylamide in heated foods. Food Addit Contam. 2002 Dec;19(12):1116-24. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Forstova V, Belkova B, Riddellova K, Vaclavik L, Prihoda J, Hajslova J. Acrylamide formation in traditional Czech leavened wheat-rye breads and wheat rolls. Food Control.2014;38:221-6. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Riboldi BP, Vinhas ÁM, Moreira JD. Risks of dietary acrylamide exposure: a systematic review. Food Chem. 2014 Aug 15;157:310-22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Acrylamide. IARC Monogr Eval Carcinog Risks Hum. 1994;60:389-433. Přejít na PubMed...
    22. Vyhláška č. 305/2004 Sb., kterou se stanoví druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich přípustná množství v potravinách. Sbírka zákonů ČR. 2004;částka 100:6398-406.
    23. Guarner F, Malagelada JR. Gut flora in health and disease. Lancet. 2003 Feb 8;361(9356):512-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Wollowski I, Rechkemmer G, Pool-Zobel BL. Protective role of probiotics and prebiotics in colon cancer. Am J Clin Nutr. 2001 Feb;73(2 Suppl):451S-455S. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Andres S, Appel KE, Lampen A. Toxicology, occurrence and risk characterisation of the chloropropanols in food: 2-monochloro-1,3-propanediol, 1,3-dichloro-2-propanol and 2,3-dichloro-1-propanol. Food Chem Toxicol. 2013 Aug;58:467-78. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách. Úřední věstník Evropské unie. 2006 Dec 20;49(L 364):5-24.
    27. Rowley AF, Kühn H, Schewe T, editors. Eicosanoids and related compounds in plants and animals. Princeton: Princeton University Press; 1998.
    28. Ermacora A, Hrncirik K. Influence of oil composition on the formation of fatty acid esters of 2-chloropropane-1,3-diol (2-MCPD) and 3-chloropropane-1,2-diol (3-MCPD) under conditions simulating oil refining. Food Chem. 2014 Oct 15;161:383-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Stanley D, Miller J, Tunaz H. Eicosanoid actions in insect immunity. J Innate Immun. 2009;1(4):282-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Prasain JK, Hoang HD, Edmonds JW, Miller MA. Prostaglandin extraction and analysis in Caenorhabditis elegans. J Vis Exp. 2013 Jun 25;(76). doi: 10.3791/50447. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Lone AM, Taskén K. Proinflammatory and immunoregulatory roles of eicosanoids in T cells. Front Immunol. 2013 Jun 4;4:130. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Carver JD. Dietary nucleotides: cellular immune, intestinal and hepatic system effects. J Nutr. 1994 Jan;124(1 Suppl):144S-148S. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Kříž J. Lykopen a prevence rakoviny prostaty. Hygiena. 2003;48(3):133-40.
    34. Arora V, Sachdeva AK, Singh P, Baveja A, Chopra K, Kuhad A. Resveratrol and lycopene in the diet and cancer prevention. In: Preedy VR, editor. Cancer: oxidative stress and dietary antioxidants. Amsterdam: Elsevier, Academic Press; 2014. p. 127-38. Přejít k původnímu zdroji...
    35. Pan MH, Lai CS, Wang H, Lo CY, Ho CT, Li S. Black tea in chemo-prevention of cancer and other human diseases. Food Sci. Human Wellness 2013;2(1):12-21. Přejít k původnímu zdroji...
    36. Surh YJ, Na HK. NF-kappaB and Nrf2 as prime molecular targets for chemoprevention and cytoprotection with antiinflammatory and antioxidant phytochemicals. Genes Nutr. 2008 Feb;2(4):313-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Kim HP, Son KH, Chang HW, Kang SS. Anti-inflammatory plant flavonoids and cellular action mechanisms. J Pharmacol Sci. 2004 Nov;96(3):229-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Haanen C, Vermes I. Apoptosis and inflammation. Mediators Inflamm. 1995;4(1):5-15. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Ghiringhelli F, Rebe C, Hichami A, Delmas D. Immunomodulation and anti-inflammatory roles of polyphenols as anticancer agents. Anticancer Agents Med Chem. 2012 Oct 1;12(8):852-73. Přejít k původnímu zdroji...
    40. Bencko V, Novotný L. Využití principu mendelovské randomizace k demonstraci protektivních účinků isothiokyanátu v křížatých rostlinách v prevenci zhoubných novotvarů. In: Výživa a zdraví 2013. Budoucnost výživy člověka: sborník konference; 17.-19. září 2013; Teplice. Ústí nad Labem: Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem. s. 126-31.
    41. Steinmetz KA, Potter JD. Vegetables, fruit, and cancer prevention: a review. J Am Diet Assoc. 1996 Oct;96(10):1027-39. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Cooke D, Steward WP, Gescher AJ, Marczylo T. Anthocyans from fruits and vegetables - does bright colour signal cancer chemopreventive activity? Eur J Cancer. 2005 Sep;41(13):1931-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Rupasinghe HPV, Nair SVG, Robinson RA. Chapter 8 Chemopreventive properties of fruit phenolic compouns and their possible mode of actions. Stud Nat Prod Chem. 2014;42:229-66. Přejít k původnímu zdroji...
    44. Lynn A, Collins A, Fuller Z, Hillman K, Ratcliffe B. Cruciferous vegetables and colo-rectal cancer. Proc Nutr Soc. 2006 Feb;65(1):135-44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Parisi OI, Casaburi I, Sinicropi MS, Avena P, Caruso A, Givigliano F, et al. Most relevant polyphenols present in the Mediterranean diet and their incidence in cancer diseases. In: Watson RR, Preedy VR, Zibadi S, editors. Polyphenols in human health and disease. Amasterdam: Elsevier; 2014. p. 1341-51. Přejít k původnímu zdroji...
    46. Sofi F, Abbate R, Gensini GF, Casini A. Evidences on the relationship between Mediterranean diet and health status. Recenti Prog Med. 2009 Mar;100(3):127-31. (In Italian.)
    47. Saeidnia S, Abdollahi M. Antioxidants: friends or foe in prevention or treatment of cancer: the debate of the century. Toxicol Appl Pharmacol. 2013 Aug 15;271(1):49-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Goralczyk R. Beta-carotene and lung cancer in smokers: review of hypotheses and status of research. Nutr Cancer. 2009;61(6):767-74. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Chow CK. Vitamin E and oxidative stress. Free Radic Biol Med. 1991;11(2):215-32. Přejít k původnímu zdroji...
    50. Paolini M, Pozzetti L, Pedulli GF, Marchesi E, Cantelli-Forti G. The nature of prooxidant activity of vitamin C. Life Sci. 1999;64(23):PL 273-8. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah