Hygiena 2014, 59(3):131-139 | DOI: 10.21101/hygiena.a1283

Epidemiologie střevních infekcí vyvolaných Clostridium difficile

Jana Štěpánová1,2, Hana Tomášková1
1 Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Ostrava
2 Krajská nemocnice Tomáše Bati, a. s., Úsek nemocničního epidemiologa, Zlín

Infekce střevního traktu vyvolané C. difficile (CDI) jsou jednou z nejčastějších nozokomiálních nákaz. Toto onemocnění nejčastěji postihuje starší, imunodeficitní a polymorbidní pacienty. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory vzniku onemocnění je řazeno užívání antibiotik, hospitalizace a anamnéza již proběhlé klostridiové enterokolitidy. I když se v evropských nemocnicích hypervirulentní typ Clostridium difficile vyskytuje, v České republice se jeho výskyt zatím nepotvrdil. Přestože v řadě evropských zemí již surveillance klostridiových kolitid funguje, tak v České republice souvislé sledování jednotlivých případů CDI chybí (hlášeny jsou pouze epidemie), což je spojeno s absencí validních informací o incidenci a struktuře ribotypů a následnou možností tlumení jejího výskytu. Záludnost Clostridium difficile spočívá jak v jeho sporulogenitě a dlouhodobém přežívání v prostředí, tak v jeho odolnosti vůči většině dezinfekčních prostředků a antimikrobiálních preparátů. V současné době máme metody k účinnému zabránění šíření onemocnění, ne však k jeho vzniku. V přehledové práci jsou obecně shrnuty dosavadní znalosti z oblasti epidemiologie, klinického obrazu, rizikových faktorů vzniku a rekurencí onemocnění a možnosti léčby.

Klíčová slova: Clostridium difficile infection (CDI), Clostridium difficile - associated disease (CDAD), infekce nozokomiální, epidemiologie, rizikové faktory

Vloženo: prosinec 2013; Přijato: březen 2014; Zveřejněno: září 2014  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Štěpánová J, Tomášková H. Epidemiologie střevních infekcí vyvolaných Clostridium difficile. Hygiena. 2014;59(3):131-139. doi: 10.21101/hygiena.a1283.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. European Centre for Disease Prevention and Control. Clostridium difficile infection. Basic fact [Internet]. Stockholm: European Centre for Disease Prevention and Control; 2013 [cited 2013 Oct 4]. Available from: http://www.ecdc.europa.eu/en/healthtopics/Healthcare-associated_infections/clostridium_difficile_infection/Pages/basic_facts.aspx.
    2. Bátovský M. Clostridium difficile - narastajúca hrozba? Gastroenterol Hepatol [Internet]. 2012 [cit. 13. července 2014];66(6):438-43. Dostupné z: http://www.csgh.info/dwnld/gh_2012_6_438_443.pdf.
    3. Schutze GE, Willoughby RE; Committee on Infectious Diseases; American Academy of Pediatrics. Clostridium difficile infection in infants and children. Pediatrics. 2013 Jan;131(1):196-200. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Májek O, Daneš J, Zavoral M, Dvořák V, Seifert B, Dušková J, et al. Stav screeningových programů zhoubných nádorů v České republice a metodika adresného zvaní občanů [Internet]. Brno: Masarykova universita; 2013 [cit. 12. července 2014]. Dostupné z: http://www.iba.muni.cz/screeningy/.
    5. Vyhláška č. 275/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce. Sbírka zákonů ČR [Internet]. 2010 [cit. 12. července 2014];částka 103:4034-65. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/sb103_10_1_novela.pdf.
    6. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zakonů, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů ČR. 2000;částka 74:3622-62.
    7. McDonald LC, Killgore GE, Thompson A, Owens RC Jr, Kazakova SV, Sambol SP, et al. An epidemic, toxin gene-variant strain of Clostridium difficile. N Engl J Med. 2005 Dec 8;353(23):2433-41. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Beneš J, Husa P, Nyč O. Doporučený postup diagnostiky a léčby kolitidy vyvolané Clostridium difficile [Internet]. Praha: ČLS JEP; 2012 [cit. 12. července 2014]. Dostupné z: http://www.infekce.cz/dokument1.htm#Standardy.
    9. Masaříková M, Smola J. Clostridium difficile - associated disease u prasat. Zprávy CEM [Internet]. 2007 [cit. 12. července 2014];16(10-11):489. Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/prevence/clostridium-difficile-associated-disease-u-prasat.
    10. Škapová T. Aktuálně o problematice Clostridium difficile. Zpravodaj CKL ZÚ [Internet]. 2011 [cit. 12. července 2014];7(2):5-6. Dostupné z: http://www.zuova.cz/Content/files/zpravodaj_ckl/zpravodajckl201102.pdf.
    11. Kelly CP, LaMont JT. Clostridium difficile - more difficult than ever. N Engl J Med. 2008 Oct 30;359(18):1932-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Warny M, Pepin J, Fang A, Killgore G, Thompson A, Brazier J, et al. Toxin production by an emerging strain of Clostridium difficile associated with outbreaks of severe disease in North America and Europe. Lancet. 2005 Sep 24-30;366(9491):1079-84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Zela O, Vítek P. Infekce Clostridium difficile - stav v roce 2012. Med Praxi. 2012;9(10):391-4.
    14. Vojtilová L. Rizikové faktory rekurentního a těžkého průběhu kolitidy vyvolané infekcí Clostridium difficile [disertační práce]. Brno: Masarykova univerzita; 2014.
    15. Bauer MP, Notermans DW, van Benthem BH, Brazier JS, Wilcox MH, Rupnik M, et al.; ECDIS Study Group. Clostridium difficile infection in Europe: a hospital-based survey. Lancet. 2011 Jan 1;377(9759):63-73. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Bielaková K, Weber P, Matějovská-Kubešová H, Ševčíková A, Vrba M, Kolářová M, et al. Onemocnění vyvolané Clostridium difficile u geriatrických nemocných. Čas Lék Čes. 2011;150(6):334-8.
    17. Malinová A. Výskyt a molekulární typizace kmenů Clostridium difficile v České republice [diplomová práce] [Internet]. Praha: Univerzita Karlova; 2012 [cit. 12. července 2014]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/99613/?lang=cs.
    18. Nyč O, Pituch H, Matějková J, Obuch-Woszczatynski P, Kuijper EJ. Clostridium difficile PCR ribotype 176 in the Czech Republic and Poland. Lancet. 2011 Apr 23;377(9775):1407. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. European Centre for Disease Prevention and Control. Microorganisms and antimicrobial resistance in HAIs. Percentage of Acinetobater baumannii isolates non-susceptible to carbapenems in HAIs in acute care hospitals, ECDC PPS 2011-2012 [Internet]. Stockholm: European Centre for Disease Prevention and Control; 2014 [cited 2014 March 11]. Available from: http://ecdc.europa.eu/en/healthtopics/Healthcare-associated_infections/database/Pages/hai-pps-database-microorganisms-antimicrobial-resistance.aspx.
    20. Beneš J, Sýkorová B. Kolitida vyvolaná Clostridium difficile. Zpráva z kongresu ICAAC 2006. Klin Mikrobiol Infekč Lék. 2006; 12(6):247-51. Přejít na PubMed...
    21. Ligová A, Matuška M, Feltl D, Mrázková P. Clostridiová enterokolitida u onkologického pacienta - naše zkušenosti. In: Žaloudík J, Vyzula R, editoři. Edukační sborník: XXXII. Brněnské onkologické dny a XXII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Brno: Masarykův onkologický ústav; 2008. s. 166-7.
    22. Beneš J, editor. Infekční lékařství. Praha: Galén; 2009.
    23. Bielaková K, Matějovská Kubešová H, Weber P. Úskalí antibiotické terapie s ohledem na střevní záněty. Medical Tribune [Internet]. 2012 [cit. 12. července 2014];8(7). Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/26409.
    24. Baroňová I, Šipková E, Krystová L. Postantibiotická pseudomembranózní enterokolitida způsobená bakterií Clostridium difficile. Pediatr Praxi. 2011;12(5):344-6.
    25. Urbánek K. Nežádoucí účinky antibiotik na gastrointestinální trakt. Klin Farmakol Farm. 2003;17(2):92-5.
    26. Plummer S, Weaver MA, Harris JC, Dee P, Hunter J. Clostridium difficile pilot study: effects of probiotic supplementation on the incidence of C. difficile diarrhoea. Int Microbiol. 2004 Mar;7(1):59-62. Přejít na PubMed...
    27. Melicherčíková V a kol. Dezinfekce a sterilizace ve zdravotnictví: aktuální přehled. Praha: Grada Avicenum; 1994.
    28. Podstatová H. Základy epidemiologie a hygieny. Praha: Karolinum; 2009.
    29. Směrnice: Opatření k zamezení přenosu nákazy při výskytu infekční gastroenteritidy. Sbírka vnitřních předpisů KNTB. 2012;(SM-023).
    30. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Souhrn Směrnice SZO Hygiena rukou ve zdravotnictví: první globální výzva ke zvýšení bezpečnosti pacientů Čistá péče je bezpečnější [Internet]. Praha: MZČR; 2011 [cit. 12. března 2014]. Dostupné z: http://www.sneh.cz/_soubory/_clanky/107.pdf.
    31. Šrámová H a kol. Nozokomiální nákazy. 3. vyd. Praha: Maxdorf; 2013.
    32. Směrnice: Prevence nozokomiálních nákaz. Sbírka vnitřních předpisů KNTB. 2012;(SM-020).
    33. Metodický postup. Kontrola výskytu importovaných případů kolonizace a/nebo infekce enterobakteriemi produkujícícmi karbapenemázu (CPE - Carbapenemase Producing Enterobacteriaceae). Věstník MZ ČR [Internet]. 2012 [cit. 12. července 2014];částka 8:10-9. Dostupné z: http://mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vestnik-c8/2012_6865_2510_11.html.
    34. Lewis SJ, Heaton KW. Stool form scale as a useful guide to intestinal transit time. Scand J Gastroenterol. 1997 Sep;32(9):920-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Lékařské klasifikace, online kalkulačky, skóre, tabulky, MKN. Bristolská škála typů stolice [Internet]. MUDr. org [cit. 4. října 2013]. Dostupné z: http://www.mudr.org/web/bristolska-skala-typu-stolice.

    Zpět na obsah