Hygiena 2014, 59(2):64-70 | DOI: 10.21101/hygiena.a1255

Obvyklý přívod a dietární zdroje selenu v české populaci

Zlata Kapounová, Jitka Blahová, Marcela Dofková, Jiří Ruprich, Irena Řehůřková
Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin, Praha

Selen, který tvoří významnou komponentu řady enzymů, je pro lidský organizmus esenciálním prvkem. Jeho nedostatečný přívod má vliv na funkčnost prakticky všech tkání. Cílem naší práce bylo stanovit distribuci obvyklého přívodu selenu stravou, porovnat zjištěné hodnoty s výživovými doporučeními a stanovit nejvýznamnější expoziční zdroje selenu v české dietě. K tomuto účelu byla využita aktuální data o obsahu selenu v potravinách (2010/2011), která byla čerpána z výsledků projektu sledování dietární expozice realizovaného v rámci programu Monitoringu zdraví a životního prostředí. Údaje o spotřebě potravin byly pořízeny v národní Studii individuální spotřeby potravin (SISP 04) uskutečněné v letech 2003-2004 na reprezentativním vzorku populace České republiky (2590 mužů a žen ve věku 4-90 let). Pro každou osobu ve výběru byl vypočten aktuální přívod selenu a následně byla určena distribuce obvyklého přívodu v definovaných skupinách populace. Z výsledků vyplynulo, že ve skupinách dětí (4-14 let), dospívajících a dospělých mužů (15-59 let) se jeví přívod selenu stravou u většiny osob jako dostatečný. Naopak nejvíce rizikovými skupinami z hlediska nízkého přívodu selenu byly dospívající dívky (15-17 let), dospělé ženy (≥18 let) a starší muži (věk 60 let a více). Přibližně u 60 % dospívajících žen a 75 % dospělých žen neodpovídal zjištěný přívod selenu doporučeným hodnotám. Dietární zdroje selenu se lišily v závislosti na věku a pohlaví, obecně však převažovaly zdroje živočišné, které tvořily přibližně 70 % z celkového přívodu. Vyšší přívod selenu běžnou stravou by bylo možné zajistit především vyšší konzumací mořských ryb a rybích výrobků, které představují bohatý a v naší populaci stále v nízké míře přijímaný zdroj selenu.

Klíčová slova: selen, dietární expozice, Česká republika

Vloženo: červenec 2013; Přijato: prosinec 2013; Zveřejněno: červen 2014  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kapounová Z, Blahová J, Dofková M, Ruprich J, Řehůřková I. Obvyklý přívod a dietární zdroje selenu v české populaci. Hygiena. 2014;59(2):64-70. doi: 10.21101/hygiena.a1255.
Stáhnout citaci

Reference

  1. German Nutrition Society. Referenční hodnoty pro příjem živin. Praha: Společnost pro výživu; 2011.
  2. European Food Safety Authority. Tolerable upper intake levels for vitamins and minerals [Internet]. Parma: EFSA; 2006 [cited 2013 Mar 18]. Available from: http://www.efsa.europa.eu/en/ndatopics/docs/ndatolerableuil.pdf.
  3. World Health Organization, Food and Agricultural Organization of the United Nations. Vitamin and mineral requirements in human nutrition [Internet]. 2nd ed. Geneva: WHO; 2004 [cited 2013 Mar 18]. Available from: http://www.who.int/nutrition/publications/micronutrients/9241546123/en/.
  4. European Food Safety Authority. Scientific opinion on the substantiation of health claims related to selenium and protection of DNA, proteins and lipids from oxidative damage (ID 277, 283, 286, 1289, 1290, 1291, 1293, 1751), function of the immune system (ID 278), thyroid function (ID 279, 282, 286, 1289, 1290, 1291, 1293), function of the heart and blood vessels (ID 280), prostate function (ID 284), cognitive function (ID 285) and spermatogenesis (ID 396) pursuant to Article 13(1) of Regulation (EC) No 1924/20061. EFSA J [Internet]. 2009 [cited 2013 Mar 18];7(9):1220. Available from: http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/1220.pdf. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Urbánková E, Niedobová E. Stanovení selenu ve vzorcích půd. Bull Nár Ref Lab [Internet]. 2011 [cit. 18. března 2013];15(1):12-21. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/218810/Bulletin_NRL_12011.pdf.
  6. Kvíčala J. Význam selenu, stav a příjem selenu u jednotlivce i populace - způsoby určování, výhody, chyby. DMEV. 2009;12(1):29-36.
  7. Commission of the European Communities. Report of the Scientific Committee for Food - nutrient and energy intakes for the European Community. 31st ed. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities; 1993.
  8. Otten JJ, Hellwig JP, Meyers JD. DRI, dietary reference intakes - the essential guide to nutrient requirements. Washington, D.C.: National Academies Press; 2006.
  9. Ruprich J, Dofková M, Řehůřková I, Slaměníková E, Resová D. Individuální spotřeba potravin - národní studie SISP04. [Internet]. Praha: Státní zdravotní ústav; 2006 [cit. 18. března 2013]. Dostupné z: http://czvp.szu.cz/spotrebapotravin.htm.
  10. Ruprich J. a kol. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí - subsystém IV: zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 2011: bakteriologická a mykologická analýza potravin, výskyt GMO na trhu potravin v ČR a dietární expozice populace chemickým látkám z potravin (Total Diet Study" - 2010/2011). Odborná zpráva za rok 2011. [Internet]. Praha: Státní zdravotní ústav; 2012 [cit. 18. března 2013]. Dostupné z: http://czvp.szu.cz/monitor/tds11c/tds11c.htm.
  11. Harttig U, Haubrock J, Knüppel S, Boeing H; EFCOVAL Consortium. The MSM program: web-based statistics package for estimating usual dietary intake using the Multiple Source Method. Eur J Clin Nutr. 2011 Jul;65 Suppl 1:S87-91. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Černá M, Krsková A, Čejchanová M, Očadlíková D, Spěváčková V, Šmíd J. a kol. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí - subsystém V: zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí (biologický monitoring). Odborná zpráva za rok 2009. [Internet]. Praha: Státní zdravotní ústav; 2010 [cit. 18. března 2013]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/biomonitoring/Odborna_biomonitoring_09.pdf
  13. Černá M, Krsková A, Bavorová H, Beneš B, Čejchanová M, Očadlíková D. a kol. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí - subsystém V: zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí (biologický monitoring). Odborná zpráva za rok 2008. [Internet]. Praha: Státní zdravotní ústav; 2009 [cit. 18. března 2013]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/biomonitoring/Biomonitoring_2008.pdf.
  14. Batáriová A, Černá M, Spěváčková V, Čejchanová M, Beneš B, Šmíd J. Whole blood selenium content in healthy adults in the Czech Republic. Sci Total Environ. 2005 Feb 15;338(3):183-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Van Rossum CTM, Fransen HP, Verkaik-Kloosterman J, Buurma-Rethans EJM, Ocke MC. Dutch National Food Consumption Survey 2007-2010: diet of children and adults aged 7 to 69 years. Bilthoven: National Institute for Public Health and the Environment; 2011.
  16. Kadrabová J, Madarič A, Ginter E. Determination of the daily selenium intake in Slovakia. Biol Trace Elem Res. 1998 Mar;61(3):277-86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Beneš B, Spěváčková V, Šmíd J, Batáriová A, Čejchanová M, Zítková L. Effects of age, BMI, smoking and contraception on levels of Cu, Se and Zn in the blood of the population in the Czech Republic. Cent Eur J Public Health. 2005 Dec;13(4):202-7.
  18. Rambousková J, Krsková A, Slavíková M, Čejchanová M, Wranová K, Procházka B, et al. Trace elements in the blood of institutionalized elderly in the Czech Republic. Arch Gerontol Geriatr. 2013 Mar-Apr;56(2):389-94. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Kadrabová J, Madarič A, Kováčiková Z, Ginter E. Selenium status, plasma zinc, copper, and magnesium in vegetarians. Biol Trace Elem Res. 1995 Oct;50(1):13-24. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Ruprich J, Řehůřková I, Drápal J, Kozáková M. Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny ve věci: mthylrtuť v rybách a rybích výrobcích [Internet]. Brno: Státní zdravotní ústav; 2004 [cit. 4. září 2013]. Dostupné z: http://czvp.szu.cz/vedvybor/dokumenty/stanoviska/stan_2004_5_deklas_Hg_rev1.pdf
  21. Havlík J, Doskočil I. Zemědělství v zásobení populace selenem. Výživa Potraviny. 2013;68(1):2-4.