Hygiena 2014, 59(2):56-59 | DOI: 10.21101/hygiena.a1258

Selhává sekundární prevence u demencí?

Jan Lužný1,2, Blanka Skopalová1
1 Psychiatrická nemocnice v Kroměříži, Kroměříž
2 Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Ostrava

Úvod: Demence patří mezi onemocnění poškozující nejen paměť, ostatní kognitivní funkce, ale i soběstačnost a funkční stav jedince. Kauzální léčba demence dosud neexistuje, onemocnění časem dospívá do terminální fáze projevující se imobilitou, inkontinencí, poruchami nutrice a plnou závislostí na okolí. Primární, sekundární i terciární prevence je u tohoto onemocnění klíčová.

Metodika: Byla uspořádána observační studie hodnotící tíži demence u pacientek odeslaných k první hospitalizaci na ženský gerontopsychiatrický primariát psychiatrické nemocnice v Kroměříži. Studována byla příjmová lékařská zpráva, zkoumána byla tíže kognitivního deficitu, délka průběhu nemoci od prvních příznaků po odeslání k hospitalizaci, předchozí ambulantní léčba demence.

Výsledky: Většina pacientek odeslaných na gerontopsychiatrické lůžko k léčbě demence přichází až ve stadiu středně těžké nebo těžké demence. Dalším závažným zjištěním je, že mezi prvotními příznaky demence a odesláním k nastavení léčby na gerontopsychiatrické oddělení uplyne relativně dlouhá doba, během které mohla být nasazena adekvátní a efektivní léčba. Dalším zjištěním je fakt, že u většiny pacientek odeslaných k prvotní hospitalizaci na gerontopsychiatrii nebyla vedena žádná ambulantní léčba demence ve snaze ovlivnit její časnější stadia.

Závěr: Existují významné rezervy v sekundární prevenci demencí. Včasná a dostupná moderní diagnostika demence, včasná léčba demence, ale i vysoká erudice ambulantních lékařů může přispět ke stabilizaci onemocnění, oddálení těžkých stadií demence a zlepšení kvality života u pacientů s demencí.

Klíčová slova: prevence demencí, demence

Vloženo: srpen 2013; Přijato: listopad 2013; Zveřejněno: červen 2014  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lužný J, Skopalová B. Selhává sekundární prevence u demencí? Hygiena. 2014;59(2):56-59. doi: 10.21101/hygiena.a1258.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Whalley LJ, Smyth KA. Human culture and the future dementia epidemic: crisis or crossroads? Neurology. 2013 May 14;80(20):1824-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Lužný J. Gerontopsychiatrie. Praha: Triton; 2012.
  3. Fereshtehnejad SM, Religa D, Westman E, Aarsland D, Lökk J, Eriksdotter M. Demography, diagnostics, and medication in dementia with Lewy bodies and Parkinson's disease with dementia: data from the Swedish Dementia Quality Registry (SveDem). Neuropsychiatr Dis Treat. 2013;9:927-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Holmerová I, Mátlová M, Vaňková H, Jurašková B. Demence. Med Praxi. 2010;7(3):139-44.
  5. Strategie České alzheimerovské společnosti P-PA-IA: podpora a péče lidem postiženým syndromem demence [Internet]. Praha: Česká alzheimerovská společnost; 2013 [cit. 11. srpna 2013]. Dostupné z: http://www.alzheimer.cz/res/data/000063.pdf.
  6. Šerý O, Povová J, Míšek I, Pešák L, Janout V. Molecular mechanisms of neuropathological changes in Alzheimer's disease: a review. Folia Neuropathol. 2013;51(1):1-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Povova J, Ambroz P, Bar M, Pavukova V, Sery O, Tomaskova H, et al. Epidemiological of and risk factors for Alzheimer's disease: a review. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub. 2012 Jun;156(2):108-14. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Viscogliosi G, Marigliano V. Alzheimer's disease: how far have we progressed? Lessons learned from diabetes mellitus, metabolic syndrome, and inflammation. J Am Geriatr Soc. 2013 May;61(5):845-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Okusaga O, Stewart MC, Butcher I, Deary I, Fowkes FG, Price JF. Smoking, hypercholesterolaemia and hypertension as risk factors for cognitive impairment in older adults. Age Ageing. 2013 May;42(3):306-11. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Pandiani L, Souêtre A. Latest trends in preventive medicine: highlights of the PreMed 2008 meeting, 6 - 7 June 2008, Monza, Italy. Expert Opin Med Diagn. 2009 Mar;3(2):207-10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Topinková E. Zlepšení diagnózy demence v primární péči - role mezioborové spolupráce. Interní Med. Praxi. 2001;3(8):363-6.
  12. Vyhnálek M, Batoš A, Dostál V, Franková V, Holmerová I, Laczó J. a kol. Diagnostikujeme a léčíme demence správně a včas? Výsledky průzkumu ve světle nových doporučení. Neurol Praxi. 2011;12(5):352-8.
  13. Holmerová I, Jarolímová E, Suchá J, Veleta P, Vaňková H, Lískovcová J. a kol. Péče o pacienty s kognitivní poruchou. 2. vyd. Praha: Česká alzheimerovská společnost, Gerontologické centrum; 2009.
  14. Smolík P. Duševní a behaviorální poruchy: průvodce klasifikací: nástin nozologie: diagnostika. 2. vyd. Praha: Maxdorf; 2002.
  15. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR. "Mini-mental state". A practical method for grading the cognitive state of patients for the clinician. J Psychiatr Res. 1975 Nov;12(3):189-98. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Sheardová K, Hort J, Rektorová I, Rusina R, Línek V, Bartoš A. Diagnostika a léčba demence českými neurology a psychiatry. Čes Slov Neurol Neurochir. 2012;75(2):208-11.
  17. Sheardová K. Mírná kognitivní porucha v praxi. Psychiatr Praxi. 2010;11(2):62-5.
  18. Sokol EW. National plan to address Alzheimer's disease offers hope for new home care and hospice provisions. Caring. 2013 Jan;32(1):24-7.
  19. Dorsey ER, George BP, Leff B, Willis AW. The coming crisis: obtaining care for the growing burden of neurodegenerative conditions. Neurology. 2013 May 21;80(21):1989-96. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...