Hygiena 2013, 58(3):117-120 | DOI: 10.21101/hygiena.a0974

Alzheimerova choroba a její rizika pro další generace

Jana Povová1, Hana Tomášková1, Omar Šerý2, Petr Ambroz1, Kateřina Vařechová1, Vladimír Janout1
1 LF Ostravské univerzity v Ostravě, Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Ostrava
2 Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav biochemie, Brno

Alzheimerova choroba (ACH) je nejčastější forma demence. Jedná se o degenerativní, nevyléčitelné, terminální onemocnění. Postihuje až 75 % nemocných na celém světě postižených demencí. Prevalence tohoto onemocnění je vysoká, etiologie stále není známá. Je sledována řada rizikových faktorů. Pilotní studie projektu Epidemiologie a genetika Alzheimerovy choroby s 334 případy a 102 kontrolami z psychiatrických léčeben přináší následující výsledky z dotazníkového šetření a stěru z bukální sliznice. Dotazník se skládá z otázek zaměřených na základní identifikační údaje, vzdělání, životní styl, vaskulární rizikové faktory, zájmy, zaměstnání, výskyt nemoci v rodině, výsledky Minimental State Examination (MMSE). Dále jsou uvedeny výsledky analýzy polymorfizmů genu pro angiotenzinkonvertázu (ACE). Ve výsledcích je naznačeno, že u pacientů s ACH se v anamnéze častěji vyskytuje kardiovaskulární onemocnění a úraz hlavy. Výsledky analýz vztahu polymorfizmu I/D genu pro ACE k Alzheimerově chorobě odpovídají dosud publikovaným výsledkům, tzn., že genotypy II a ID mají vztah k riziku ACH, i když zatím nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ve sledovaných skupinách respondentů.

Klíčová slova: Alzheimerova nemoc, neurodegenerativní onemocnění, prevence nemocí, rizikové faktory

Vloženo: únor 2013; Přijato: duben 2013; Zveřejněno: září 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Povová J, Tomášková H, Šerý O, Ambroz P, Vařechová K, Janout V. Alzheimerova choroba a její rizika pro další generace. Hygiena. 2013;58(3):117-120. doi: 10.21101/hygiena.a0974.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Alzheimer.cz [Internet]. Praha: Česká alzheimerovská společnost; 2012. Výskyt demence; [cit. 26. února 2013]. Dostupné z: http://www.alzheimer.cz/alzheimerova-choroba/vyskytdemence/.
  2. Höschl C, a kol. Alzheimerova choroba. Praha: Galén; 1999.
  3. Jirák R. Diagnostika a terapie Alzheimerovy choroby. Neurol Praxi. 2008;9(4):240-4.
  4. Šerý O, Povová J, Míšek I, Pešák L, Janout V. Molecular mechanisms of neuropathological changes in Alzheimer's disease: a review. Folia Neuropathol. 2013;51(1):1-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Povova J, Ambroz P, Bar M, Pavukova V, Sery O, Tomaskova H, et al. Epidemiology of and risk factors for Alzheimer's disease: a review. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub. 2012 Jun;156(2):108-14. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Duševní poruchy a poruchy chování: popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. Mezinárodní klasifikace nemocí - 10. revize. Praha: Psychiatrické centrum; 2000.
  7. Kugaevskaya EV. Angiotensin converting enzyme and Alzheimer's disease. Biochem (Mosc) Suppl Ser B Biomed Chem. 2012;6(1):11-22. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Fratiglioni L, Viitanen M, von Strauss E, Tontodonati V, Herlitz A, Winblad B. Very old women at highest risk of demencia and Alzheimer's disease: incidence data from the Kungnsholmen Project, Stockholm. Neurology. 1997 Jan;48(1):132-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Vališ M, Kalnická D. Novinky ve farmakoterapii demencí. Neurol Praxi. 2011;12(1):33-6.
  10. Ústav organické technologie [Internet]. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze; 2010. Neurofyziologie II; [cit. 18. února 2013]. Dostupné z: http://tresen.vscht.cz/kot/wp-content/uploads/fyziologie/mod-NEUROFYZIOLOGIEII2007.pdf.
  11. Ngandu T, von Strauss E, Helkala EL, Winblad B, Nissinen A, Tuomilehto J, et al. Education and dementia: what lies behind the association? Neurology. 2007 Oct 2;69(14):1442-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Qiu C, Bäckman L, Winblad B, Agüero-Torres H, Fratiglioni L. The influence of education on clinically diagnosed dementia incidence and mortality data from the Kungsholmen Project. Arch Neurol. 2001 Dec;58(12):2034-9. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Honig LS, Tang MX, Albert S, Costa R, Luchsinger J, Manly J, et al. Stroke and the risk of Alzheimer disease. Arch Neurol. 2003 Dec;60(12):1707-12. Erratum in: Arch Neurol. 2004 Mar;61(3):368. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Vermeer SE, Prins ND, den Heijer T, Hofman A, Koudstaal PJ, Breteler MM. Silent brain infarcts and the risk of dementia and cognitive decline. N Engl J Med. 2003 Mar 27;348(13):1215-22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Beeri MS, Ravona-Springer R, Silverman JM, Haroutunian V. The effects of cardiovascular risk factors on cognitive compromise. Dialogues Clin Neurosci. 2009;11(2):201-12. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Honjo K, Black SE, Verhoeff NP. Alzheimer's disease, cerebrovascular disease, and the β-amyloid cascade. Can J Neurol Sci. 2012 Nov;39(6):712-28. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Qiu C, Winblad B, Fratiglioni L. The age-dependent relation of blood pressure to cognitive function and dementia. Lancet Neurol. 2005 Aug;4(8):487-99. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Lužný J. Gerontopsychiatrie. Praha: Triton; 2012.
  19. Ministerstvo práce a sociálních věcí [Internet]. Praha: MPSV; 2008. Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáří); [cit. 25. února 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5045.
  20. Ministerstvo práce a sociálních věcí [Internet]. Praha: MPSV; 2010. Počet lidí s demencí roste. Pomůže Plán Alzheimer; [cit. 25. února 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/10044.
  21. Schneeberger A, Mandler M, Otawa O, Zauner W, Mattner F, Schmidt W. Development of AFFITOPE vaccines for Alzheimer's disease (AD)--from concept to clinical testing. J Nutr Health Aging. 2009 Mar;13(3):264-7. Přejít k původnímu zdroji...