Hygiena 2013, 58(2):62-66 | DOI: 10.21101/hygiena.a0965

Pohybové aktivity seniorek II: Subjektivní vnímání vybraných ukazatelů kvality života

Dana Fialová1, Věra Vlastníková2
1 Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy a sportu, Hradec Králové
2 Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií, Pardubice

Ve studii byly sledovány dvě skupiny experimentální (řízené skupinové cvičení a individuální cvičení, edukace v oblasti zdravého životního stylu) a skupina kontrolní (pouze edukace v oblasti zdravého životního stylu). Všechny skupiny absolvovaly v rámci edukace přednášky zaměřené na pohybovou aktivitu, zdravou výživu a duševní zdraví. Anamnestické údaje, údaje o stravovacích zvyklostech, údaje subjektivního hodnocení vlastního zdraví a dalších vybraných ukazatelů kvality života byly zjišťovány pomocí dotazníků. Pro posouzení vlivu edukace a pohybové aktivity na oblast psychiky byly použity otázky orientované na vyjádření pozitivních nebo negativních pocitů. U otázek vyjadřujících pozitivní/negativní pocit či pozitivní/negativní stanovisko bylo hodnoceno zvýšení/snížení frekvence výskytu pozitivních/negativních pocitů. Po edukaci a desetiměsíční intervenci pohybovou aktivitou došlo u skupiny 1 (skupinová pohybová aktivita) k významnému pozitivnímu posunu v oblasti hodnocení vlastního zdraví a v oblasti zapojení do společenského života. Celkové skóre u pozitivně orientovaných otázek bylo významné u obou experimentálních skupin (skupina 1 p<0,001, skupina 2 p<0,05). Celkové skóre u negativně orientovaných otázek bylo u obou experimentálních skupin shodné a představovalo hladinu statistické významnosti p<0,05. Zdá se, že změny v pohybovém režimu, vlivem pravidelné dlouhodobé a především řízené pohybové aktivity i o relativně nízkém objemu a intenzitě, mohou hrát pozitivní roli nejen ve zdravotní prevenci, ale též ve zlepšeném vnímání vlastního zdraví a kvality života.

Klíčová slova: pohybová aktivita, kvalita života seniorů

Vloženo: září 2012; Přijato: říjen 2012; Zveřejněno: červen 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Fialová D, Vlastníková V. Pohybové aktivity seniorek II: Subjektivní vnímání vybraných ukazatelů kvality života. Hygiena. 2013;58(2):62-66. doi: 10.21101/hygiena.a0965.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Hnilicová H. Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví. In: Payne J, a kol. Kvalita života a zdraví. Praha: Triton; 2005. s. 205-16.
  2. Hátlová B, Kirchner J, Salomonová R, Saková H. Vliv životního stylu na prožívání života seniorů nad 60 a 75 let. In: Blahutková M, editor. Sport a kvalita života 2008: sborník abstrakt mezinárodní konference; 6.-7. 11. 2008; Brno. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií; 2008.
  3. Dragomirecká E, Šelepová P. Kvalita života u seniorů - mezinárodní výzkum. In: Hnilicová H, editor. Kvalita života: sborník příspěvků z konference; 25. 10. 2004; Třeboň. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky; 2004. s. 91-101.
  4. Dimitrová M. Demografické souvislosti stárnutí. Naše spol. 2007;5(1):24-30.
  5. Hátlová B, Špůrková A, Šmídová J. Pohyb a mentální zdraví. Čes Kinantropol. 2007;11(3):25-30.
  6. American College of Sports Medicine Position Stand. The recommended quantity and quality of exercise for developing and maintaining cardiorespiratory and muscular fitness, and flexibility in healthy adults. Med Sci Sports Exerc. 1998 Jun;30(6):975-91. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Antunes HK, Stella SG, Santos RF, Bueno OF, de Mello MT. Depression, anxiety and quality of life scores in seniors after an endurance exercise program. Rev Bras Psiquiatr. 2005 Dec;27(4):266-71. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Holmerová I, Jurašková B, Vaňková H, Veleta P. Křehkost vyššího věku a sarkopenie jako její důležitá komponenta. Čes Ger Rev. 2007;5(1):24-32.
  9. Fialová D, Vlastníková V, Faktorová Z. Pohybové aktivity seniorek I. antropometrické, fyziologické a biochemické zhodnocení. Hygiena. 2013;58(1):16-22. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Berk DR, Hubert HB, Fries JF. Associations of changes in exercise level with subsequent disability among seniors: a 16-year longitudinal study. J Gerontol A Biol Sci Med Sci. 2006 Jan;61(1):97-102. Přejít na PubMed...
  11. Stewart KJ, Turner KL, Bacher AC, DeRegis JR, Sung J, Tayback M, et al. Are fitness, activity, and fatness associated with health-related quality of life and mood in older persons? J Cardiopulm Rehabil. 2003 Mar-Apr;23(2):115-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Stiggelbout M, Popkema DY, Hopman-Rock M, de Greef M, van Mechelen W. Once a week is not enough: effects of a widely implemented group based exercise programme for older adults; a randomised controlled trial. J Epidemiol Community Health. 2004 Feb;58(2):83-8. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Layne JE, Nelson ME. The effects of progressive resistance training on bone density: a review. Med Sci Sports Exerc. 1999 Jan;31(1):25-30. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Capodaglio P, Capodaglio Edda M, Facioli M, Saibene F. Long-term strength training for community-dwelling people over 75: impact on muscle function, functional ability and life style. Eur J Appl Physiol. 2007 Jul;100(5):535-42 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...