Hygiena 2013, 58(2):49-55 | DOI: 10.21101/hygiena.a0963

Názory, postoje a chování rodičů dětí pracujících s programem "Normální je nekouřit"

Drahoslava Hrubá1, Iva Žaloudíková2
1 Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Ústav preventivního lékařství, Brno
2 Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra psychologie, Brno

Úvod: V rozvinutých zemích je expozice dětí zakouřenému ovzduší v bytech jedním z nejzávažnějších zdravotních rizikových faktorů. Ve školním výchovném programu "Normální je nekouřit" je zahrnuta i aktivní spolupráce rodičů s cílem podpořit jejich dobrovolné vytváření nekuřáckých domovů. Účinnost programu byla testována v pilotní studii na 10 základních školách v Brně a Frýdku-Místku a následně v širší studii na 25 základních školách z Brna, Zlína, z okresních i menších měst Čech a Moravy, které měly o program zájem; k nim byly přiřazeny školy kontrolní ze stejných lokalit.

Metody: Během pětileté prospektivní semilongitudinální studie byli rodiče opakovaně informováni o hlavních tématech programu a žádáni o spolupráci při některých domácích úkolech. Předmětem domácích úkolů byly diskuse o zdravotních následcích kouření a typech závislosti, zařazení tělesné aktivity do každodenního rozvrhu dětí, přijetí doporučení ke zdravé výživě. Každoročně byly u rodičů sledovány jejich znalosti, názory a úroveň expozice dětí pasivnímu kouření pomocí krátkých anonymních dotazníků. V poslední etapě byly porovnávány údaje získané od 266 rodičů dětí s programem, odlišených, zda tolerují, či netolerují kouření v bytech, použitím statistického programu EPI INFO.

Výsledky: Významně méně rodičů tolerujících kouření v bytech bylo informováno o zdravotních rizicích kouření (46,9 % vs. 70,8 %, p<0,001), o vysokém riziku závislosti (57,8 % vs. 79,7 %, p<0,01) a o významu kouřících členů rodiny pro iniciaci kouření u dětí, pro které jsou špatným vzorem (12,5 % vs. 23,3 %, p<0,05). Tito rodiče byli také častěji skeptičtí k prevenci (29,7 % vs. 12,9 %, p<0,05) a méně z nich hovořilo s dětmi o kouření (76,6 % vs. 88,6 %, p<0,05). Rodiče podhodnocovali kouření v bytech, jejich děti až dvakrát častěji uváděly tento zdroj znečištění domácího ovzduší. Jen 3,4 % rodičů změnilo dřívější toleranci ke kuřákům na striktní pravidla "domovů bez kouře". Téměř 11 % rodičů uvádělo zanechání kouření v průběhu studie hodnotící působení programu.

Závěr: Program měl jen malý vliv na znalosti a názory rodičů o kouření a na vytváření nekuřáckých domovů pro jejich děti.

Klíčová slova: prevence kouření, kouření pasivní, kouření dětí

Vloženo: červenec 2012; Přijato: leden 2013; Zveřejněno: červen 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hrubá D, Žaloudíková I. Názory, postoje a chování rodičů dětí pracujících s programem "Normální je nekouřit". Hygiena. 2013;58(2):49-55. doi: 10.21101/hygiena.a0963.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Hrubá D, Žaloudíková I. Úloha rodiny pro vývoj vybraných postojů ke kouření a kuřácké chování dětí. Hygiena. 2008;53(4):135-40.
    2. Jarvie JA, Malone RE. Children's secondhand smoke exposures in private homes and cars: an ethical analysis. Am J Public Health. 2008 Dec;98(12):2140-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Winickoff JP, Friebely J, Tanski SE, Sherrod C, Matt GE, Hovell MF, et al. Beliefs about the health effects of "thirdhand" smoke and home smoking bans. Peadiatrics. 2009 Jan;123(1):e74-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Ritchie D, Amos A, Phillips R, Cunningham-Burley S, Martin C. Action to achieve smoke-free homes: an exploration of experts' views. BMC Public Health. 2009 Apr 22;9:112. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Kim SH, Shanahan J. Stigmatizing smokers: public sentiment towards cigarette smoking and its relationship to smoking behaviors. J Health Commun. 2003 Jul-Aug;8(4):343-67. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Køster B, Brink AL, Clemmensen IH. "Neighbour smoke"exposure to secondhand smoke in multiunit dwellings in Denmark in 2010: a cross-sectional study. Tob Control. 2012 Jun 12; doi: 10.1136/tobaccocontrol-2011-050393. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Chapman S, Freeman B. Markers of the denormalisation of smoking and the tobacco industry. Tob Control. 2008 Feb;17(1):25-31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Hrubá D, Matějová H, Žaloudíková I. Jak chránit děti před expozicí pasivnímu kouření v jejich domovech? Hygiena. 2010;55(3):86-91.
    9. Hrubá D, Žaloudíková I. Rodiče, děti a legální drogy. Alkohol Drog Závisl. 2009;44(5):257-71.
    10. Chen X, Stanton B, Hopper J, Khankari N. Sources, locations, and predictors of environmental tobacco smoke exposure among young children from inner-city families. J Pediatr Health Care. 2011 Nov-Dec;25(6):365-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Biagini Myers JM, Khurana Hershey GK, Deka R, Burkle JW, Levin LS, Bernstein DI, et al. Asking the right questions to ascertain early childhood secondhand smoke exposures. J Pediatr. 2012 Jun;160(6):1050-1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Žaloudíková I, Hrubá D. Normální je nekouřit. Hygiena. 2008;53 Suppl:S23-8.
    13. Hrubá D, Žaloudíková I. Kuřáctví a názory rodičů školních dětí. Hygiena. 2007;52(4):105-9.
    14. Hrubá D, Žaloudíková I. Zkušenosti dětí mladšího školního věku s legálními drogami. Čes-slov Pediat. 2009;64(10):461-8.
    15. Hrubá D, Žaloudíková I. What limits the effectiveness of school-based anti-smoking programmes? Cent Eur J Public Health. 2012 Mar;20(1):18-23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Habrová D, Hrubá D. Ekonomika kuřáctví v České republice. Hygiena. 2007;52(4):110-4.
    17. Shirane R. Smith K, Ross H, Silver KE, Williams S, Gilmore A. Tobacco industry manipulation on tobacco excise and tobacco advertising policies in the Czech Republic: an analysis of tobacco industry documents. PLoS Med. 2012;9(6):e1001248. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Hrubá D, Žaloudíková I, Matějová H. Similarities and differences between smoking and non-smoking ten-year-old children in primary schools. Cent Eur J Public Health. 2010 Mar;18(1):19-24. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Strasser AA, Tang KZ, Romer D, Jepson C, Cappella JN. Graphic warning labels in cigarette advertisement: recall and viewing patterns. Am J Prev Med. 2012 Jul;43(1):41-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Avenevoli S, Merikangas KR. Familial influences on adolescent smoking. Addiction. 2003 May;98 Suppl 1:1-20. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Rainio SU, Rimpelä AH, Luukkaala TH, Rimpelä MK. Evolution of the association between parental and child smoking in Finland between 1977 and 2005. Prev Med. 2008 Jun;46(6):565-71. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Wang JC, Kapoor M, Goate AM. The genetics of substance dependence. Annu Rev Genomics Hum Genet. 2012;13:241-61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Hrubá D, Žaloudíková I. Why to smoke? Why not to smoke? Major reasons for children's decisions on whether or not to smoke. Cent Eur J Public Health. 2010 Dec;18(4):202-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Žaloudíková I, Hrubá D, Samara I. Parental education and family status - association with children's cigarette smoking. Cent Eur J Public Health. 2012 Mar;20(1):38-44. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah