Hygiena 2013, 58(1):33-37 | DOI: 10.21101/hygiena.a0960

Výsledky propojení evidence profesionálních expozic genotoxickým faktorům s nádorovým registrem na úrovni Moravskoslezského kraje

Ivona Závacká1, Petr Ambroz2, Hana Lehocká3, Jana Vavrošová4, Vladimír Janout2
1 Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Katedra biomedicínských oborů, Ostrava
2 Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, Ostrava
3 Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Oddělení fyziologie práce, Ostrava
4 Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů, Ostrava

Cílem práce byla analýza genotoxického rizika v MSK a posouzení významu genotoxických faktorů v etiologii nádorových onemocnění prostřednictvím propojení registru profesionálních expozic genotoxickým faktorům s nádorovým registrem a srovnání frekvence zjištěných nádorových onemocnění u osob profesionálně exponovaných genotoxickým faktorům v MSK s výskytem nádorových onemocnění u populace v České republice. Soubor tvořilo 748 osob, u nichž byly k dispozici záznamy o profesionální expozici od roku 2005, které byly alespoň 1x aktualizovány. Nejčastějšími karcinogeny byly polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), konkrétně benzo[a]pyren, benzo[d,e,f]chryzen a cytostatika aplikovaná ve zdravotnických zařízeních. Soubor byl propojen s nádorovým registrem v Ostravě v červnu 2009 a podruhé v červnu 2011. Bylo zjištěno 22 nádorových onemocnění v roce 2009 a 27 nádorových onemocnění v roce 2011. Nebyl zjištěn staticky významný rozdíl ve výskytu nádorových onemocnění (C 00-C 97, D 00-D 09) v daném souboru v letech 1996-2009 a výskytu nádorových onemocnění v populaci České republiky v daných věkových skupinách. V rámci provedených cytogenetických analýz lidských periferních lymfocytů byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,043) v zastoupení případů nádorových onemocnění ve skupinách dle % AB.B. Největší výskyt byl ve skupině s větším výskytem (≥4 %) AB.B. Důvody pro relativně nízký výskyt nádorových onemocnění u osob exponovaných genotoxickým látkám mohou být ve snížení expozic genotoxickým látkám v důsledku opatření nařízených hygienickou službou po prokázání zvýšené hodnoty chromozomových aberací v rizikových provozech.

Klíčová slova: genotoxická rizika, pracovní expozice, nádory, karcinogeny

Vloženo: září 2012; Přijato: září 2012; Zveřejněno: březen 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Závacká I, Ambroz P, Lehocká H, Vavrošová J, Janout V. Výsledky propojení evidence profesionálních expozic genotoxickým faktorům s nádorovým registrem na úrovni Moravskoslezského kraje. Hygiena. 2013;58(1):33-37. doi: 10.21101/hygiena.a0960.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Švábová K, Znojemská S. Nádory a povolání. Ces Prac Lek. 2006;7(1):9-11.
    2. Hayes AW. Principles and methods of toxicology. 2nd ed. New York: Raven Press; 1989.
    3. Bonassi S, Hagmar L, Strömberg U, Montagud AH, Tinnerberg H, Forni A, et al.; European Study Group on Cytogenetic Biomarkers and Health. Chromosomal aberrations in lymphocytes predict human cancer independently of exposure to carcinogens. Cancer Res. 2000 Mar 15;60(6):1619-25.
    4. Rössner P. Využití cytogenetické analýzy periferních lymfocytů pro hodnocení expozice genotoxickým látkám v prostředí [disertační práce]. Praha: Státní zdravotní ústav; 2004.
    5. Brhel P, Matoušková M, Hrnčíř E, editors. Pracovní lékařství: základy primární pracovnělékařské péče. Brno: NCO NZO; 2005.
    6. Vyhláška č. 288 ze dne 25. srpna 2003, kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Sbírka zákonů ČR. 2003;částka 97:4843-56.
    7. Šmerhovský Z, Landa K, Vavřinová J, Cikrt M. REGEX - potencionální zdravotní dopady profesionální expozice karcinogenům. In: XXXI. Pachnerovy dny pracovního lékařství: sborník souhrnů; 17.-19. května 2006; Rožnov pod Radhoštěm. Ostrava: Ostravská univerzita; 2006. s. 11-12.
    8. European Commission, Scientific Committee on Health and Environmental Risks, Scientific Committee on Consumer Products, Scientific Committee on Emerging and Newly Identified Health Risks. Risk assessment methodologies and approaches for genotoxic and carcinogenic substances [Internet]. Brussels: European Commission; 2009 [cited 2012 Sep 4]. Available from: http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/04_scher/docs/scher_o_113.pdf.
    9. Dobiáš L, Jirák Z, Vít M. Hygiena práce - chemické látky v životním a pracovním prostředí. Ostrava: VŠB; 1995.
    10. Rössner P. Metody biologického monitorování genotoxických účinků faktorů pracovního prostředí, cytogenetická analýza periferních lymfocytů. Ces Prac Lek. 2000;1(suppl 1):34-9.
    11. Smerhovsky Z, Landa K, Rössner P, Juzova D, Brabec M, Zudova Z, et al. Increased risk of cancer in radon-exposed miners with elevated frequency of chromosomal aberrations. Mutat Res. 2002 Feb 15;514(1-2):165-76. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah