Hygiena 2011, 56(3):76-84
Přístup učitelů různých stupňů škol ke zdraví
- 1 Univerzita Karlova v Praze, LF v Hradci Králové, Ústav hygieny a preventivního lékařství, Hradec Králové
- 2 Univerzita Karlova v Praze, LF v Hradci Králové, Ústav sociálního lékařství, Hradec Králové
- 3 Univerzita Karlova v Praze, LF v Hradci Králové, Oddělení výpočetní techniky, Hradec Králové
- 4 Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy a sportu, Hradec Králové
Bylo provedeno anonymní dotazníkové šetření zaměřené na zjištění přístupu ke zdraví u 484 učitelů různých stupňů škol. Soubor byl hodnocen na základě prevalence ovlivnitelných rizikových faktorů životního stylu a z účasti učitelů na preventivních prohlídkách. Ve srovnání s průměrnou českou populací vykazují učitelé lepší tělesnou hmotnost, jsou méně obézní (pouze 6,6 %), méně kouří (7 % pravidelných a 5,3 % příležitostných kuřáků), stravují se pravidelně (76,5 %) a mají více pohybové aktivity (medián - 5 hodin tělesné aktivity týdně v létě a 3 hodiny týdně v zimě). Učitelé mají také dobrou účast na preventivních prohlídkách - k praktickému lékaři pro dospělé chodí pravidelně 77,5 % učitelů, k praktickému zubnímu lékaři 92,1 % a k praktickému gynekologovi 90,6 % dotázaných žen. Poměrně riziková je pouze skupina vysokoškolských učitelů, kteří vykazují relativně vysokou prevalenci rizikových faktorů a nejnižší účast na preventivních prohlídkách. Důvodem však je pravděpodobně vyšší zastoupení učitelů do 35 let a vyšší počet mužů v této skupině ve srovnání s ostatními typy škol.
Klíčová slova: učitelé, přístup ke zdraví, rizikové faktory, preventivní prohlídky
Vloženo: březen 2011; Přijato: květen 2011; Zveřejněno: září 2011 Zobrazit citaci
Reference
- Česká tisková kancelář (ČTK). Téměř milion dospělých u VZP absolvovalo loni prevenci u praktika. Všeobecné zpravodajství [online]. Praha: ČTK; 2010 [cit. 2011-06-15]. Dostupný z: http://www.ctk.cz/sluzby/slovni_zpravodajstvi/vseobecne/index_view.php?id=574568.
- Hladký A, Matoušek O. Standardní metodika pro hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska neuropsychické zátěže. AHEM. 1990;Příl.2:4-54.
- Kernová V. Nadváha a obezita u populace v ČR [online]. Praha: Státní zdravotní ústav; 2010 [cit. 2010-11-01]. Dostupný z: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zivotni_styl/kampane/seminar_8sept10/Nadvada_a_obezita_populace_CR.pdf.
- Kotulán J. Zdravotní nauka pro pedagogy. Brno: Masarykova Univerzita v Brně; 2000.
- Kožená L, Kolacia L. Zdravotní stav, životospráva a pracovní zátěž učitelů z projektu zdravá škola. In: 2. konference Škola a Zdraví 21; 28.-30. srpna 2006; Brno.
- Řehulka E, Řehulková O. Zvládání zátěžových situací a některé jejich důsledky u učitelek. In: Učitelé a zdraví I. Brno: Psychologický ústav AV ČR; 1998. s. 105-11.
- Sovinová H, Sadílek P, Czémy L. Vývoj prevalence kuřáctví v dospělé populaci ČR. Názory a postoje občanů ČR k problematice kouření (období 1997-2009). Výzkumná zpráva [online]. Praha: SZÚ; 2010 [cit. 2011-05-12]. Dostupný z: http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/vyvoj-prevalencekuractvi-v-dospele-populaci-cr.
- Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí: souhrnná zpráva za rok 2009 [online]. Praha: Státní zdravotní ústav; 2010 [cit. 2011-05-12]. Dostupný z: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/souhrnna_zprava/Szu_10.pdf.
- Šlachtová H, Tomášková H, Šplíchalová A. Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. 2. Analýza životního stylu ve vztahu k socioekonomickému statusu. Čes Slov Hyg. 2004;1(4):110-7.
- Šmejkalová J, Skalská H, Hodačová L, Černý V, Bilasy M, Fialová D, a kol. Postoje k vlastnímu zdraví u zaměstnanců různých profesí. Ošetřovatelství. 2004;6(1-2):29-37.
- Šmejkalová J, Papršteinová M, Hodačová L, Šušoliaková O, Čermáková E, Fialová D. Expozice zdravotně rizikovým faktorům a jejich vnímání učiteli různých stupňů škol. Hygiena. 2011;56(2):40-50.
- Šplíchalová A, Tomášková H, Šlachtová H. Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. 3. Analýza subjektivně udávaného zdraví ve vztahu k socioekonomickým faktorům. Čes Slov Hyg. 2005;2(1):4-10.
- Židková Z, Martinková J, Paulová M, Svačinková M. Psychická zátěž zaměstnanců v "pomáhajících profesích" ve zdravotnictví. Čes Prac Lék. 2001;2(1):16-20.
- Židková Z. Využití dotazníků k hodnocení psychické zátěže při práci. Čes Prac Lék. 2002;3(3):128-31.