Hygiena 2011, 56(1):11-17

Nízkofrekvenční hluk z venkovní produkce hudby a jeho vliv na zdraví nezúčastněných osob v okolí

Pavel Junek1, Dana Potužníková1, Tomáš Hellmuth1, Lubomír Píša2, Ivan Kučera2
1 Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Národní referenční laboratoř pro komunální hluk, Ústí nad Orlicí
2 Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové

Nízkofrekvenční zvuk s frekvenčními složkami v pásmu kmitočtů nižších než 200 Hz má z hlediska svých fyzikálních vlastností při šíření vzduchem velmi nízký útlum a je velice málo ovlivňován překážkami. Šíří se tak na velké vzdálenosti a může způsobovat vznik stojatého vlnění, rezonance a výraznou nehomogenitu akustického pole, a to především v uzavřených prostorách. Během produkce elektronicky zesilované hudby ve venkovním prostředí má nízkofrekvenční zvuk navíc ještě i tonální charakter. Na základě těchto svých vlastností se může, zejména v noční době, stávat hlavní příčinou stížností obyvatel na hluk z venkovních produkcí hudby. Autoři na základě řady měření hluku z hudebních festivalů v období 2008 až 2010 předkládají poznatky, které jednoznačně ukazují na souvislost stížností obyvatel a působení nízkofrekvenční složky zvuku. Upozorňují na nevhodnost používání váhového filtru A při těchto měřeních, neboť dochází k výraznému potlačení právě frekvencí pod 1 kHz. Teprve použitím váhového filtru C a pomocí výpočtu rozdílu těchto hodnot lze objektivně indikovat i přítomnost nízkofrekvenčního zvuku. Autoři uvádějí příklady měření hluku z venkovní produkce hudby, včetně nízkofrekvenční složky ve venkovním prostoru i uvnitř budovy. Práce také předkládá poznatky o významných biologických aspektech vnímání hudby u člověka. Zdá se, že na jejich základě mohou hudební produkce a nízkofrekvenční zvuk vyvolávat u člověka řadu nepříjemných vjemů a pocitů. Autoři uvažují, že nízkofrekvenční zvuk může u člověka také ovlivňovat rytmy mozkové aktivity. Tím pak může být výrazně narušován spánek obyvatel i ve značných vzdálenostech od zdroje hudební produkce. Cílem práce je přispět k vysvětlení možných negativních účinků hluku z elektronicky zesilované hudby. Ukázat na nevhodnost některých současných zavedených postupů při měření a hodnocení tohoto hluku a navrhnout využití těchto poznatků pro snížení obtěžování a rušení obyvatel v okolí venkovních produkcí hudby.

Klíčová slova: nízkofrekvenční zvuk, veřejné zdraví, hodnocení zdravotních rizik, rušení, rušení spánku, stres, veřejná produkce hudby

Vloženo: říjen 2010; Přijato: prosinec 2010; Zveřejněno: březen 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Junek P, Potužníková D, Hellmuth T, Píša L, Kučera I. Nízkofrekvenční hluk z venkovní produkce hudby a jeho vliv na zdraví nezúčastněných osob v okolí. Hygiena. 2011;56(1):11-17.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Maki A, Kawase T, Kobayashi T. Effects of contralateral noise on 40-Hz and 80-Hz auditory steady-state responses. Ear Hear. 2009 Oct;30(5):584-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Research for a Quieter Europe in 2020. Graz: CALM Network; 2007.
  3. Jensenius AR. How do we recognize a song in one second?: the importance of salience and sound in music perception. Oslo: University of Oslo; 2002.
  4. Jiráska A. Protokol 4205/H-170/AJ/08 Zdravotního ústavu se sídlem v Pardubicích z 16.9.2008. Nepublikováno.
  5. Junek P, Hellmuth T, Potužníková D. Hodnocení zdravotních rizik nízkofrekvenčního hluku venkovní produkce hudby z hlediska ochrany veřejného zdraví před hlukem. Ústí nad Orlicí: Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích; 2009. Nepublikováno.
  6. Keidel WD. Stručná učebnica fyziológie. Bratislava: Slovenská akadémia vied; 1973.
  7. Koukolík F. Mozek a jeho duše. 3. vyd. Praha: Galén; 2005.
  8. Leventhall G. A Review of published research on low frequency noise and its effects. London: DEFRA; 2003.
  9. Leventhall G, Benton S, Robertson D. Coping strategies for low frequency noise. London: DEFRA; 2005.
  10. Moorhouse A, Waddington D, Adams M. Proposed criteria for the assessment of low frequency noise disturbance. London: DEFRA; 2005.
  11. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Sbírka zákonů ČR. 2006 březen 15; částka 51:1842-54.
  12. Potužníková D. Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku: na základě měření Open Air festivalu v Trutnově v roce 2008, 20/Ing.DP/2008. Ústí nad Orlicí: Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích; 2008. Nepublikováno.
  13. Ross B, Herdman AT, Pantev C. Right hemispheric laterality of human 40 Hz auditory steady-state response. Cereb Cortex. 2005 Dec;15(12):2029-39. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Singer W. Consciousness and the binding problem. Ann N Y Acad Sci. 2001 Apr; 929:123-46. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Smetana C, a kol. Hluk a vibrace: měření a hodnocení. Praha: Sdělovací technika; 1998.
  16. Vandasová Z, Dobisík O, Vencálek O. Zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku: odborná zpráva za rok 2009. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí [online]. Praha: SZÚ; 2010 [cit. 2010 Dec 15]. Dostupný z: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/odborne_zpravy/OZ_09/Odborna_hluk_09.pdf.
  17. Siever D. Entraining tones and binaural beats [Internet]. Edmonton (Canada): Mind Alive Inc.; 2009 [cit. 2010 Dec 10]. Available from: http://www.mindalive.com/1_0/article%2011.pdf.
  18. Budzinsky T. The clinical guide to sound and light [Internet]. [cited 2010 Dec 12]. Available from: http://www.stanford.edu/group/brainwaves/2006/theclinicalguidetosoundandlight.pdf.
  19. Syrový V. Výchozí teorie barvy zvuku a jejich současná akustická interpretace [online]. [cit. 2010 Dec 11]. Dostupný z: http://zvuk.hamu.cz/vyzkum/dokumenty/Lit28z.pdf. Elektronická verze článku s ilustracemi v barevném provedení je uložena na adrese: http://www.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2011-1-03-full.pdf.