Hygiena 2010, 55(2):40-45

Hodnocení zdravotních rizik niklu v pitné vodě

František Kožíšek1,2, Hana Jeligová1, Vladimíra Němcová3
1 Státní zdravotní ústav, Praha
2 3. lékařská fakulta UK Praha, Ústav obecné hygieny
3 Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Hlavním zdrojem niklu v pitné vodě jsou kovové výrobky situované ke konci rozvodů vody, zejména vodovodní baterie. Díky tomu se koncentrace niklu ve vodě, vzhledem k různé době zdržení vody v potrubí, může na jednom odběrovém místě měnit i v rozmezí několika řádů a po stagnaci dosahovat hodnot až okolo 500 μg/l, což je více než dvacetinásobek limitní hodnoty (20 μg/l). Takové dávky niklu i jednorázově požité mohou u lidí přecitlivělých na nikl, kterých se v populaci vyskytuje okolo 5 %, vyvolat systémovou alergickou kontaktní dermatitidu.

Klíčová slova: pitná voda, nikl, zdravotní rizika, kontaktní dermatitida

Vloženo: únor 2010; Přijato: březen 2010; Zveřejněno: červen 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kožíšek F, Jeligová H, Němcová V. Hodnocení zdravotních rizik niklu v pitné vodě. Hygiena. 2010;55(2):40-45.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Alam N, Corbett SJ, Ptolemy HC. Environmental health risk assessment of nickel contamination of drinking water in a country town in NSW. NSW Public Health Bull. 2008 Sep-Oct;19(9-10):170-3. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Ambrose AM, Larson DS, Borzelleca JR, Hennigar GR Jr. Long-term toxicologic assessment of nickel in rats and dogs. J Food Sci Technol. 1976;13:181-7. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Integrated Risk Information System IRIS [Internet]. Washington, D.C.: U.S. Environmental Protection Agency [cited 2009 May 21]. Available from: http://www.epa.gov/iris.
    4. Groenendijk M. Nickel problems in drinking water - strategy & case study. In: Proceedings of the 3rd International conference Metals and Related Substances in Drinking Water; 2009 Oct 21-23; Ioannina. Brussels: Cost Action 637; 2009.
    5. Hajduková Z, Vantuchová Y, Klimková P, Šrámková M. Profesionální alergické dermatitidy. Prac Lék. 2009;61(1):32-5.
    6. International Programme on Chemical Safety. Environmental health criteria 108: nickel. Geneva: WHO; 1991.
    7. Jensen CS, Menné T, Johansen JD. Systemic contact dermatitis after oral exposure to nickel: a review with a modified meta-analysis. Contact Dermatitis. 2006 Feb;54(2):79-86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Kožíšek F, Pumann P, Šašek J, Gari DW. Nouzové zásobování pitnou vodou. Metodické doporučení Národního referenčního centra pro pitnou vodu. Sovak. 2008;17(5):14-9.
    9. Nielsen NH, Menné T. Allergic contact sensitization in an unselected Danish population. The Glostrup Allergy Study, Denmark. Acta Derm Venereol. 1992 Nov;72(5):456-60. Erratum in: Acta Derm Venereol. 1993 Oct;73(5):397. Přejít na PubMed...
    10. Nielsen GD, Søderberg U, Jørgensen PJ, Templeton DM, Rasmussen SN, Andersen KE, et al. Absorption and retention of nickel from drinking water in relation to food intake and nickel sensitivity. Toxicol Appl Pharmacol. 1999 Jan;154(1):67-75. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Pitter P. Hydrochemie. 4. vydání. Praha: Vydavatelství VŠCHT; 2009.
    12. Sainio EL, Jolanki R, Hakala E, Kanerva L. Metals and arsenic in eye shadows. Contact Dermatitis. 2000 Jan;42(1):5-10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Směrnice Rady č. 98/83/ES ze dne 3.11.1998 o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. Off J Eur Communit. 1998 Dec 5;(L330):32-54.
    14. Sunderman FW Jr, Hopfer SM, Sweeney KR, Marcus AH, Most BM, Creason J. Nickel absorption and kinetics in human volunteers. Proc Soc Exp Biol Med. 1989 May;191(1):5-11. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Subsystém 2: zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody. Odborné zprávy za roky 2005-2008. Praha: Státní zdravotní ústav; 2006-2009.
    16. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Subsystém 4: zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 2007. Odborná zpráva za rok 2007. Praha: Státní zdravotní ústav; 2008.
    17. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. Sbírka zákonů ČR. 2000 říjen 26;částka 103:4879-92.
    18. Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Sbírka zákonů ČR. 2004 duben 30;částka 82:5402-22.
    19. World Health Organization. Guidelines for drinking-water quality. 3rd ed. Incorporating first and second addenda [Internet]. Geneva: WHO; 2008 [cited 2010 Mar 1]. Available from: http://www.who.int/water_sanitation_health/dwq/fulltext.pdf.
    20. World Health Organization. Nickel in drinking-water: background document for development of WHO Guidelines for drinking-water quality. WHO/SDE/WSH/05.08/55. Geneva: WHO; 2005.
    21. Webster JD, Parker TF, Alfrey AC, Smythe WR, Kubo H, Neal G, et al. Acute nickel intoxication by dialysis. Ann Intern Med. 1980 May;92(5):631-3. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah