Hygiena 2009, 54(2):44-51

Vliv kouření cigaret na stav chrupu a parodontu

Jindra Šmejkalová1, Radovan Slezák2, Lenka Hodačová3, Eva Čermáková4, Vimal Jacob1, Zdeněk Fiala1
1 Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav hygieny a preventivního lékařství
2 Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Stomatologická klinika
3 Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav sociálního lékařství
4 Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Oddělení výpočetní techniky Ústavu biofyziky

Metodou průřezové epidemiologické studie provedené u náhodně vybraného vzorku dospělé populace byl sledován vliv kouření na orální zdraví, zejména na stav parodontu a tvrdých zubních tkání. Studie měla 2 části - dotazníkovou, realizovanou samotnými respondenty, a klinickou, kterou zajišťovali jednotně instruovaní zubní lékaři. Stav chrupu a parodontu byl hodnocen pomocí indexů kazivosti KPE a CPITN (Community Periodontal Index of Treatment Need). Statistické zpracování bylo provedeno v programu NCSS 2007 s využitím deskriptivní statistiky, χ2 testu a logistické regrese. Sledovaný soubor tvořilo 1473 respondentů (694 mužů a 779 žen) průměrného věku 44,3 let. Z uvedeného počtu bylo 310 pravidelných, 101 příležitostných a 230 bývalých kuřáků a 832 nekuřáků. Hodnocení stavu chrupu prokázalo, že kuřáci měli statisticky významně vyšší hodnoty KPE než nekuřáci (17,5 vs. 16,3), což bylo způsobeno zejména vyšším průměrným počtem zubů s kazem a zubů chybějících. Nekuřáci vykazovali vyšší prevalenci nálezů CPI 0 (zdravý parodont), kuřáci měli naopak ve všech sextantech vyšší prevalenci nálezů CPI 3, resp. CPI 4 (mělké, resp. hluboké choboty). Kouření zvyšovalo statisticky významně odds ratio pro počet zubů s kazem (OR=1,28; p=0,04) a pro potřebu komplexní péče parodontitidy s nálezem TN III, zde ovšem statisticky nevýznamně (OR=1,3; p=0,098). Byl hodnocen i vliv jiných proměnných na orální zdraví, především vliv věku, vzdělání, participace na preventivních prohlídkách a důsledného provádění ústní hygieny.

Klíčová slova: kouření, orální zdraví, stav zubních tkání, stav parodontu, KPE index, CPITN index

Vloženo: říjen 2008; Přijato: listopad 2008; Zveřejněno: červen 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šmejkalová J, Slezák R, Hodačová L, Čermáková E, Jacob V, Fiala Z. Vliv kouření cigaret na stav chrupu a parodontu. Hygiena. 2009;54(2):44-51.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ainamo J. The seeming effect of tobacco consumption on the occurrence of periodontal disease and dental caries. Suom Hammaslaak Toim. 1971;67(2):87-94. Přejít na PubMed...
    2. Aligne CA, Moss ME, Auinger P, Weitzman M. Association of pediatric dental caries with passive smoking. JAMA. 2003 Mar 12;289(10):1258-64. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Bergström J. Tobacco smoking and chronic destructive periodontal disease. Odontology. 2004 Sep;92(1):1-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Cutress TW, Ainamo J, Sardo-Infirri J. The community periodontal index of treatment needs (CPITN) procedure for population groups and individuals. Int Dent J. 1987 Dec;37(4):222-33.
    5. Gelskey SC. Cigarette smoking and periodontitis: methodology to assess the strength of evidence in support of a causal association. Community Dent Oral Epidemiol. 1999 Feb;27(1):16-24. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Hirsch JM, Livian G, Edward S, Noren JG. Tobacco habits among teenagers in the city of Göteborg, Sweeden, and possible association with dental caries. Swed Dent J. 1991;15(3):117-23. Přejít na PubMed...
    7. Hujoel PP, Drangsholt M, Spiekerman C, DeRouen TA. Periodontitis-systemic disease association in the presence of smoking-causal or coincidental? Periodontol 2000. 2002; 30:51-60. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Jacob V, Vellappally S, Šmejkalová J. The influence of cigarette smoking on various aspects of periodontal health. Acta Medica (Hradec Králové). 2007;50(1):3-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Johnson GK, Guthmiller JM. The impact of cigarette smoking on periodontal disease and treatment. Periodontol 2000. 2007;44:178-94. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Johnson NW, Bain CA. Tobacco and oral diseases. EU-Working Group on Tobacco and Oral Health. Br Dent J. 2000 Aug 26;189(4):200-6. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Kassirer B. Smoking as a risk factor for gingival problems, periodontal problems and caries. Univ Tor Dent J. 1994;7(1):6-10.
    12. Kilian J, a kol. Prevence ve stomatologii. Praha: Galén; 1999.
    13. Lang NP, Tonetti MS. Periodontal risk assessment (PRA) for patients in supportive periodontal therapy (SPT). Oral Health Prev Dent. 2003;1(1):7-16. Přejít na PubMed...
    14. Leroy RL, et al. Parenteral smoking and caries experience in pre-school children. In: Proceedings of the 8th World Congress on Preventive Dentistry; 2005 Sep 7-10; Liverpool, England. Alexandria: International Association for Dental Research; 2005. p. 30.
    15. Locker D, Slade GD, Murray H. Epidemiology of periodontal disease among older adults: a review. Periodontol 2000. 1998 Feb;16:16-33. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Patrick DL, Cheadle A, Thompson DC, Diehr P, Koepsell T, Kinne S. The validity of self-reported smoking: a review and meta-analysis. Am J Public Health. 1994 Jul;84(7):1086-93. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Persson GR. Periodontal risk management (PRM). Oral Health Prev Dent. 2003;1 Suppl 1:361-81; discussion 382-4. Přejít na PubMed...
    18. Reichart PA. Identification of risk groups for oral precancer and cancer and preventive measures. Clin Oral Investig. 2001 Dec;5(4):207-13. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Ronderos M, Ryder MI. Risk assessment in clinical practice. Periodontol 2000. 2004;34:120-35. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Shenkin JD, Broffitt B, Levy SM, Warren JJ. The assiciation between environmental tobacco smoke and primary tooth caries. J Public Health Dent. 2004;64(3):184-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Slezák R, Ryška A. Kouření a dutina ústní. Praha: Havlíček Brain Team; 2006.
    22. Šmejkalová J, Hodačová L, Slezák R, Čermáková E, Jakob V, Vellappally S. Odlišný přístup kuřáků a nekuřáků k orálnímu zdraví. Hygiena 2009;54(1):4-7.
    23. Tada A, Hanada N. Sexual differences in smoking behaviour and dental caries experience in young adults. Public Health. 2002 Nov;116(6):341-6. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Tomar SL, Asma S. Smoking-attributable periodontitis in the United States: findings from NHANES III. National Health and Nutrition Examination Survey. J Periodontol. 2000 May;71(5):743-51. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Vellappally S, Fiala Z, Šmejkalová J, Jakob V, Sriharsha P. Influence of tobacco use in dental caries development. Cent Eur J Public Health. 2007 Sep;15(3):116-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Wolff L, Dahlén G, Aeppli D. Bacteria as risk markers for periodontitis. J Periodontol. 1994 May;65(5 Suppl):498-510. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Zitterbart PA, Matranga LF, Christen AG, Park KK, Potter RH. Association between cigarette smoking and the prevalence of dental caries in adult males. Gen Dent. 1990 NovDec;38(6):426-31. Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah