Hygiena 2009, 54(1):27-29

Kouření a sebevraždy

Drahoslava Hrubá
Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta MU, Brno

Kouření je ve výrazné souvislosti se sebevražedností. Ačkoliv mechanismus působení těchto vztahů není zcela objasněn, nepřijatelnějším vysvětlením je, že kouření je částí komplexu rizikových faktorů, které zvyšují riziko sebevražd. Zatím nebylo zjištěno spojení odvykání kouření se sebevraždami, přestože u některých kuřáků se abstinenční příznaky mohou manifestovat depresí. Regulační agentury v USA prohlásily bupropion, vareniklin a rimonabant za možná rizika sebevražd. Je nutný další výzkum, který by se cíleně zaměřil na pochopení vztahů kouření a sebevražd.

Klíčová slova: kouření, medikace, sebevraždy

Vloženo: říjen 2008; Přijato: leden 2009; Zveřejněno: březen 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hrubá D. Kouření a sebevraždy. Hygiena. 2009;54(1):27-29.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Colrain IM, Trinder J, Swan GE. The impact of smoking cessation on objective and subjective markers of sleep: review, synthesis, and recommendations. Nicotine Tob Res. 2004 Dec;6(6):913-25. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Fagerström KO, Hughes JR. Varenicline in the treatment of tobacco dependence. Neuropsychiatr Dis Treat. 2008 Apr;4(2):356-63. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Fowler JS, Logan J, Wang GJ, Volkow ND. Monoamine oxidase and cigarette smoking. Neurotoxicology. 2003 Jan;24(1):75-82. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Hemmingsson T, Kriebel D. Smoking at age 18-20 and suicide during 26 years of follow-up-how can the association be explained? Int J Epidemiol. 2003 Dec;32(6):1000-4. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Hughes JR. Smoking and suicide: a brief overview. Drug Alcohol Depend. 2008 Dec 1;98(3):169-78. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Htoo A, Talwar A, Feinsilver SH, Greenberg H. Smoking and sleep disorders. Med Clin North Am. 2004 Nov;88(6):1575-91. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Kamali M, Oquendo MA, Mann JJ. Understanding the neurobiology of suicidal behavior. Depress Anxiety. 2001;14(3):164-76. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Leistikow BN, Shipley MJ. Might stopping smoking reduce injury death risks? A meta-analysis of randomized, controlled trials. Prev Med. 1999 Mar;28(3):255-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Licinio J, Wong ML. Depression, antidepressants and suicidality: a critical appraisal. Nat Rev Drug Discov. 2005 Feb;4(2):165-71. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Malone KM, Waternaux C, Haas GL, Cooper TB, Li S, Mann JJ. Cigarette smoking, suicidal behavior, and serotonin function in major psychiatric disorders. Am J Psychiatry. 2003 Apr;160(4):773-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Markou A, Kenny PJ. Neuroadaptations to chronic exposure to drugs of abuse: relevance to depressive symptomatology seen across psychiatric diagnostic categories. Neurotox Res. 2002 Jun;4(4):297-313. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. McClernon FJ, Hiott FB, Westman EC, Rose JE, Levin ED. Transdermal nicotine attenuates depression symptoms in nonsmokers: a double-blind, placebo-controlled trial. Psychopharmacology (Berl). 2006 Nov;189(1):125-33. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Parrott AC. Cigarette-derived nicotine is not a medicine. World J Biol Psychiatry. 2003 Apr;4(2):49-55. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Society for Research on Nicotine and Tobacco [homepage on the Internet]. Safety section [cited 2007 Nov 10]. Available from: http://www.treatobacco.net/en/page_59.html.
    15. Stapleton JA, Watson L, Spirling LI, Smith R, Milbrandt A, Ratcliffe M, et al. Varenicline in the routine treatment of tobacco dependence: a pre-post comparison with nicotine replacement therapy and an evaluation in those with mental illness. Addiction. 2008 Jan;103(1):146-54. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. US Department of Health and Human Services. Preventing tobacco use among young people: a report of the surgeon general. Atlanta: U.S. Department of Health and Human Services, Public Health Service, Centers for Disease Control and Prevention, National Center for Chronic Disease nikotin může aktivací cholinergních receptorů vyvolat krátkodobé zvýšení výkonnosti i úpravy nálady a snížení tenze. U těch pacientů, kde není "samoléčba" nikotinem dostatečně účinná, jejich psychické onemocnění progreduje a může končit suicidiem (11). Různé teorie o souvislostech kouření s vyšším výskytem sebevražd mají význam pro predikci vývoje sebevražednosti u osob, které přestaly kouřit. Pokud by platila teorie o kouření jako kauzálním faktoru, pak by mezi bývalými kuřáky sebevražednost poklesla. Naopak, za předpokladu, že kouření je příčinou somatických či psychických onemocnění, která přetrvávají i po zanechání kouření a jsou rizikem pro sebevražedná konání, trend mezi současnými i bývalými kuřáky zůstane stejný. A konečně, pokud kouření bude pomáhat pacientům při zvládání stresu a psychických potíží, pak po zanechání kouření se problémy s abstinenčními příznaky prohloubí a výskyt sebevražd bude vyšší. Studie, které se zaměřily na hodnocení změn ve výskytu sebevražednosti u bývalých kuřáků, byly zpracovány metaanalýzou (8). Výsledky jednoznačně ukázaly, že v souborech bývalých kuřáků je výskyt sebevražd nižší, tzn. že zanechání kouření není rizikem pro vzestup sebevražedného chování, a to i přesto, že u některých osob se abstinenční příznaky mohou manifestovat jako silné deprese. Při odvykání kouření se často používá medikace ke snížení abstinenčních příznaků: nejčastěji náhradní nikotinová terapie a vareniklin, který je agonistou nikotinu (váže se stejně jako nikotin na acetylcholinové receptory a iniciuje vyplavování dopaminu). Obě látky redukují intenzitu abstinenčních příznaků včetně depresí a proto lze předpokládat, že pomohou snížit výskyt sebevražedného chování. Na druhou stranu, může - podle teorie o nikotinu jako psychotoxické látce s antidepresivními účinky - paradoxně jeho používání riziko sebevražd zvyšovat. Některé studie skutečně prokázaly, že užívání antidepresiv indukuje sebevražedné pokusy. Užívání přípravků náhradní nikotinové terapie i vareniklinu zvyšovalo výskyt poruch spánku, které jsou pokládány za jeden z rizikových faktorů sebevražedných pokusů (2). Přehled výsledků klinických studií hodnotících účinnost náhradní nikotinové terapie včetně vedlejších účinků nepotvrdil vyšší výskyt zhoršené nálady nebo sebevražednosti. Pokud bývalí kuřáci ukončili život sebevraždou, byly důvodem psychiatrické či psychické problémy, které se vyskytovaly už před procesem odvykání kouření (14, 15). K léčbě abstinenčních příznaků u odvykajících kuřáků se používají i typická antidepresiva: bupropion, nortriplyn, rimonabant. V USA jsou u těchto přípravků uváděna varování, že antidepresiva mohou zvyšovat riziko sebevražd (5). Nicméně studie sledující sebevražednost mezi uživateli bupropionu a nortriplynu zvýšený výskyt neprokázaly; zato při užívání rimonabantu, který je antagonistou kanabisu a je v USA podáván při léčbě obezity a aterosklerózy, byl výskyt sebevražd asi 1,5krát vyšší než v kontrolní skupině s placebem (17). Závěr Sevebražednost je významně spojena s kuřáctvím. Prevention and Health Promotion, Office on Smoking and Health; 1994.
    17. US Food and Drug Administration [homepage on the Internet]. Antidepressant use in children, adolescents, and adults [cited 2007 Nov 10]. Available from: http://www.fda.gov/eder/drug/antidepresants/default.html.

    Zpět na obsah